Úvod

15 0 0
                                    

Ahoj, jmenuji se Angge, je mi 19 let a zrovna se stěhujeme. Pochazím z Sharewoodu, ale kvůli matčině zaměstnání musíme cestovat. Každý rok chodím na jinou školu, proto si ani nenacházím kamarády, stejně se zase odstěhujeme jinam. Jak už jsem zmínila žiju pouze s mamkou, otec mi zemřel při autonehodě. Byl to pro mě obrovský šok, uzavřela jsem se do sebe, přišla jsem o někoho kdo mi dal život a miloval mě. 

Už vidím začatek města Rockstone, vůbec se mi to tu nelíbí. Přijíždíme k našemu domu. Je velký s mnoha pokoji. Vykládáme věci z auta a přenášíme je do domu. Můj pokoj je velký s krásnými okny, je z nich vidě celé město. Vybalím si a pustím si hudbu, ta jediná mě drží nad vodou. Zítra budu zase ta nová holka ve škole, je to už unavující. Je večer, tak jdu spát, když se ráno probudím, vidím z oken východ slunce, je to nádhera. Obleču si své oblíbené džíny, top s křížem a růžemi, batoh, který je z džínoviny a je na něm spousta placek s logy mých oblíbených kapel. Beru skate do ruky a vyrážím do ulic. Cesta do školy mi trvá patnáct minut, čekala jsem to horší. Zastavím se před školou a beru skate do ruky, už vidím ty opovrhující pohledy všech okolo, ale kráčím dál ke vchodu školy. Všude slyším ,, To je ta nová'' ,,Podívej se co to má na sobě'' Na tyhle řeči už  jsem si zvykla a tak vcházím do školy, procházím školou, hledám svou třídu. Konečně jsem ji našla, vcházím do ní a koukám, kde je nějaké volné místo, slyším smích ze všech koutů, to jejich chichotání. Sedám si do lavice a vyndam si sešit a tužku, začínám si čmárat ty moje obrázky. V tom vejde do třídy profesorka ,, Dovolte mi abych vám představila naši novou studentku Angge, přijela až z Sharewoodu, tak nám o sobě něco pověz'' Tohle nemám ráda tak si stoupám a povídám ,, Ahoj jsem Angge, nehledám žádné přátele stejně se budeme zase stěhovat, tak si mě nevšímejte a já si nebudu všímat vás. '' Nejspíš jsem profesorku zaskočila a tak si radši sedám.  Celý den ve škole ubíhal strašně pomalu, teprv je pauza na oběd. Je zajimavé, že oproti jiným školám, tak tady jsou lidé rozdělení do skupinek, ti nejpopulárnější, hudebníci, fotbalisti, šprti, podivíni. Pro mě je to směšné lidi by se neměli dělit podle toho co mají rádi a nebavit se s nikým jiným. Sedám si tedy ke stolku, kde nikdo není a snad ani nebude. V jídelně je rušno, ale vše ztichlo, když do místnosti vstoupila nejspíše královna školy. Nevšímam si jí, je mi ukradená, ale ona přece přijde k mému stolu. Proč? ,, Ty jsi ta nová viď? Hele chci aby sis něco uvědomila tohle je můj stůl a ty no emmm by ses podle tvého vzhledu měla posadit támhle ke stolu lůzrů.'' Vstávám od stolu, jenže blbou náhodou na ni vyklopím jídlo, tim jsem si udělala nepřítele hned první den. Zasmála jsem se a v duchu si řekla, že to má za to jak se chová a odešla jsem. Celá jídelna se samozřejmě vyklopenému jídlu smála, jak jinak. 


Magic storyWhere stories live. Discover now