Magic story

Seznámení

Konečně konec školy, jdu domů pěšky, nemám náladu na skate, a proto si to razím parkem, kde je plno krásné přírody, ale jako kdyby mě někdo stále sledoval , znáte také ten pocit ne? Tak se otočím a vidím jak se za strom schoval nějaký kluk. Nu a já zvědavá se jdu podívat. ,,Hej , kdo to tam je a proč mě sleduješ? '' Z poza stromu vykoukl kluk s černými vlasy a modrými oči, koukal nesměle a ty jeho oči. ,, Já tě nesleduji, totiž ano, ale jen proto, že jsem tě chtěl poznat, chodíme do stejné třídy.'' ,, Myslím, že jsem jasně řekla, že žádné přátele nechci.'' ,, Ale ty jsi mě prostě zaujala tím jak jsi jiná, chci tě poznat, a když nebudeš chtít, mě se stejně nezbavíš! '' V duchu si říkám proč a k čemu mu to je. Tak jdu dál a ukážu mu ať se tedy připojí, cestou nepromluvil ani slovo a furt mě pozoroval, když jsme došli před dům, tak konečně promluvil. ,, Tak se uvidíme zítra ve škole a po ní něco podnikneme, když jsem tě dneska tak hezky poznal'' Koukám na něj jak súva z nudlí, on mě dneska poznal? nu dobře to zjistím zítra co ví. ,, Dobře, tak ahoj'' nakonec odpovím.

Jdu do svého pokoje, mamka ještě doma není, proto se snažím usnout, jenže něco mi prostě nedá spát. Koukám z okna na druhé straně pokoje, kde je vidět do dálky do přírody a v tom se tam objeví fialový blesk. Leknu se ale zvědavost je zvědavost, proto utíkám k tomu místu, kde jsem ho zahlédla. Schovaná za storm pozoruji to co se děje. Stál tam nějaký člověk, ale nebyl to obyčejný člověk, měl fialové oči. Kdo to byl? Stojím tam tiše a vidím jak se k němu někdo blíží, poznám, že je to ten černovlasý kluk co se mnou šel celou cestu domů. Neslxším co si mezi sebou říkají, a tak odcházím, zeptám se ho zítra. 

                                                                                         *** 

Mezitím promluva dvou mužů. 

,,Arche co tu děláš? víš že ten blesk mohl někdo vidět? ''

A: ,,Lucasi, mě sem poslali se zhora vždyť to víš, Je tu někdo, kdo by se měl konečně dozvědět prsvdu o tom, kdo doopravdy je.''

L: ,,Tady? Dívka či chlapec?

A: ,, Je to dívka s velmi silnou mocí.

Ani jeden z nich netuší, že je někdo pozoruje.

                                                                                      ***

Když jsem se vrátila zpět domů, mamka už spala, byla přepracovaná, tak jsem si šla také lehnout. Po škole jsem šla s tím klukem ven a řikám ,, Jak se vlastně jmenuješ? ''

L: ,, Jmenuji se Lucas a vím, že ty jsi Angge.''

Jen jsem příkývla, sedli jsme si na lavičku v parku. Nedalo mi to a hned jsem ze sebe vypustila ,, Cos dělal včera v lese tam na kopci s tím chlápkem? '' Lucas se na mě nevěřícně podíval a říká ,, S jakým chlápkem? '' ,, S tím co se objevil po fialovém blesku, měl i fialové oči. '' 

Lucas roztáhl ůsta dokořán a chvíli přemýšlel. Po nějaké té době povídá ,, Jak jsi ho mohla vidět? Normalní lidé, tudíž smrtelníci ho spatřit nemohou!! '' 

,, Smrtelníci, tím chceš říct, že nejsem normální? 

Lucas začal s dlouhým vypravěním, ale to až v další kapitole...