Strnul jsem a měl pocit, jako by na mě něco čekalo, něco zvláštního. Jen jsem neměl ponětí co. Zaprášená místnost mi moc sebevědomí nedodala, ale rozhodl jsem se vykročit. Sluneční svit prosvítal rozbitými trámy domu, takže jsem měl aspoň trochu světla na cestu. Když jsem postupoval po praskajících prknech, všiml jsem si drobné postavy co nejvíc primáčklé k rohu, dívající se na mě. Něco si pro sebe šeptala, chvilku jsem se na ni upjatě zíral, ale když chraplavým, tenkým hlasem zakřičela "ZDRHEJ!" Bez rozmyšlení jsem utíkal přímo ke schodům zatočených do horního patra domu. Všechno jsem pokazil.. Přímo na posledním schodě jsem zakopl, něco mi chytlo tričko a praštilo mě to o zem. Ležel jsem v šoku a bolestech, viděl jsem jen tmu a nic jsem neslyšel. Za chvíli jsem se vzpamatoval, ale v místnosti ještě tmavší než před tím, po podlaze běhaly krysy a jediné dveře které tam byly, byly zamčené.
ČTEŠ
Tohle se stát nemělo
HorrorZaskřípání dveří mi rozbušilo srdce, ale má zvědavost mě přemohla a vstoupil jsem do domu. Dveře se za mnou okamžitě zavřely a já jsem se ocitl ve strašidelné tmě, ale ještě horší byla ta atmosféra
