Proč tu jsem?

13 0 0
                                    

   S otevřenou pusou jsem hleděla na hvězdnou oblohu. V hlavě se mi promítali vzpomínky na děctví. Při tom mě stékala slza po tváři. Chybý mi to. Chybý mi, jak jsem byla ta malá šťastná holčička. Ale teď je všechno jinak. ,,Z jakého důvodu jsem právě já, na tomhle zasraným světě?? Vždyť už tu není skoro žádný kousíček dobra! Proč tu musím trpět?! Nepamatuji si, kdy jsem byla šťastná. Ještě že je aspoň způsob, jak to vše ukončit smrt." zamumlala jsem si pro sebe. Na tyhle otázky jsem se snažila najít odpověď. Pořád jsem se na ně sama sebe ptala. Má jediná šťastná část dne, je spánek. Protože mám pokoj od všeho. Pokoj od přiblblích řečí spolužáků, nadávek od rodičů a pokoj od školy. Prostě jenom já a mé myšlenky.
   To pozorování hvězd mě dost unavilo a tak se mi začali zavírat víčka...

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Jun 01, 2018 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Růže a trnyKde žijí příběhy. Začni objevovat