My little cat ❤ (yoonmin)

1 kapitola

"Dámy a pánové.... vítám vás u dalšího představení našich zrůd.... máme tu jak různé hybridy, tak kentaury a  mořské panny" řekl uvaděč a roztáhl oponu a všichni koukali na naše polonahá těla...byly jsme svázání a v klecích...teda aspoň já jsem byl svázanej.

Já se jmenuji Min Yoongi a jsem kočičí hybrid.... takže mám drápky, a to sakra ostré...a proto jsem svázaný.

Světlo reflektorů mě pálilo v očích a byl jsem unavený...tak jsem si prostě uprostřed "představení" lehl do klubíčka a snažil se usnout.

"Hej ! Vstávej !! Heeej !! Mamí, ať se ta věc probudí.." řvali na mojí klec různé děti a jejich matky jim dávali nějaké předměty, nejspíš to byly nějaké plastové kuličky, které jste si koupili u vstupu přesně na naše probuzení.

Už tahle na mě křičeli asi deset minut a házeli na mě ty věci, ale já chtěl ležet a doufal jsem, že mě nechají být.... bohužel nenechali.

Už mě to štvalo a já si zježil ocas a začal na ty parchanty křičet...

"Sakra nemůžete se uklidnit ?! Já navíc nejsem žádná věc ! Jsem taky z části člověk a to, že mám ouška a ocas neznamená, že jsem něco míň než vy !!!" Křičel jsem opravdu nahlas a bohužel to slyšel i můj pán, který přišel do mé klece a dvakrát mě švihl bičem.

Já jsem zakňučel bolestí a ouška pokrčil na znamení strachu... ocásek jsem si obmotal kolem těla a sesunul se na zem.

Všichni se smáli a užívali si toho pohledu na moje utrpení, na mojí bolest.

Přes den jsem slyšel různé nadávky a křičení spratků a bohužel i nechutných otázek typu 'Máš drsný jazýček kotě ?' nebo 'Dáš si daddyho mlíčko?'.

Bylo mi z nich na zvracení...ale musel jsem si zvykat...jsem tu sice teprve týden, ale zjistil jsem, že tady budu asi hodně dlouho.

Řekl mi to můj nový kamarád Hobi....Hobi je kentaur, ale jak se o kentaurech říká, že jsou namyšlení a tvrdohlavý, tak Hobi byl opak... pořád se usmíval a byl jako sluníčko...byl velmi přátelský a jako jedinému jsem mu po několika letech začal věřit.