My little cat ❤ (yoonmin)

7 kapitola

"Né, to nemůže být pravda..." odstoupil jsem od okýnka. Nemohl jsem uvěřit, že je to pravda...

"Ten parchant!!" zakřičel jsem a začal mlátit do všeho co jsem jen viděl.

Po chvilce jsem slyšel otevírání dveří a prudce jsem se k nim otočil. Stál tam ten chlap.

"Pořád ho tak chceš?" zasmál se, když viděl, že stojím poblíž okýnka.

"Ty hajzle jeden!" vrhl jsem se na něj, ale on na mě namířil pistoli.
"Ještě jeden krok a schytáš to přímo do hlavy" zavrčel a já se mu koukal přímo do očí.

"Proč tohle děláš?!" bezmocně jsem zakřičel.

"Jen si chráním to, co je moje" s úsměvem si schoval pistoli a přistoupil ke mě.

"Hlídáš si ho dost divným způsobem, přijde ti normální ho zmlátit do bezvědomí, když nic špatného neudělal? proč trestáš ho?..." připadal jsem si, že si mluvím sám pro sebe... vůbec mi neodpovídal, jen na mě slizky koukal.

"Hmm... možná můžeme udělat dohodu~ prodám ti ho, ale ty mi zaplatíš svým tělem" usmál se.

To jako myslí vážně?! On chce, abych se s ním vyspal?!

"Tak na to zapomeň!" začal jsem couvat, až jsem narazil na zeď hned vedle okýnka.

Ale co chudáček Yoongi...

Zhluboka jsem se nadechl a přistoupil k němu, natiskl jsem svoje tělo na to jeho a stoupl si na špičky, abych mu mohl něco pošeptat

Proč je sakra tak vysokej..

Naklonil jsem se mu k uchu, ruce mu dal na ramena a zašeptal "Máš smůlu zlato, já to udělám po svém."

Silou jsem ho kopl kolenem do rozkroku a až se svalil na zem, vzal jsem mu pistol a šel směrem k Yoongimu.

Došel jsem tam a otevřel jsem dveře, které byly už pootevřené.

"To snad ne..." řekl jsem do prázdna, jelikož tam Yoongi nebyl, ale byla tam krvavá cestička z pokoje směrem někam pryč.