Média: Anabelle trailer
🍁🍁🍁🍁🍁🍁
„Tíjan ij emísum!" prohlásila Kamča, když jsme nepozorovaně došly do mého pokoje. Chvíli mi tvrvalo, než jsem rozluštila, na co se vlastně ptá.
„Teď. Všude samí vrazi a psychopati. Můžeš být ráda, že jsi nepotkala Offendermana." řekla jsem ji.
„Oc? Legneffo?" zeptala se nachápavě. Vůbec nehleděla na to, že jednoho ze Sledermanových bratrů udělala krém na bolest zad.
„On....no prostě- jak to říct- vraždí tak, že tě....ech.... znásilní ...no..." vyjádřila jsem se.
„Eřbod, aha." odvětila.
„Mukzůrp?" řekla po chvilce.
„Průzkum." potvrdila jsem.
Na chodbě nebyly slyšet žádné zvuky a tak jsem nakoukla ze dveří. Nikde nikdo.
Vešly jsme potichoučku jako myšky do vedlejšího pokoje a neuvěříte, koho jsme tam našly. Kamila vedle mě vypískla a já...já jsem se málem poroučela k zemi.
Na zdi byla "přikovaná" cukrovými hůlkami Daniela, orgány ji visely z těla a na zemi se válely samé bompary, kyselé rybičky a všelijaké další cukrovinky.
„Ynnad?" zeptala se Kamča pořád po zpátku mluvící. Zvykla jsem si na to, že takže se snažím překládat její velice zapletený jazyk.
„To byl Laughing Jack. Je mrtvá. Už jí nepomůžem." sklopila jsem hlavu.
„Aniv ám ot ej." vzlykla Kamila.
„Ne, není. Můžeme za to obě. Kdybychom zasáhly včas, tak ta "zebra pruhovaná" by ji ndostala." řekla jsem a otočila se od mé, již mrtvé, kamarádky.
Ten pohled mi nedělal dobře.
„Jdeme." řekla jsem a Kamča přikývla. Podívaly jsem se na chodbu, jenže to jsme neměly dělat. V tu samou chvíli totiž ze dveří místností s počítačem vykoukl BEN. Jakmile nás spatřil, usmál se a šel za námi. Už zase....
🍁🍁🍁🍁🍁🍁
ČTEŠ
Noc, kdy ožily creepypasty ✔️
TerrorCo by se stalo, kdyby se někdo rozhodl, že bude malovat hororové postavy známé pod názvem creepypasty v kroužku u hoříčího plamene svíčky? Nevíte? Tak se podívejme na tento příběh a přečtěme si ho, ať víme, že tento nápad se nevyplácí.
