Mé tělo se ztrácí pod tvými dotyky,
nestačím na to, jen vzlyky.
Bořím se v polštářích, různě se přetáčím.
Promlouváš mi do duše,
je to jedno velké klišé.
Probouzím se, a karty rychle otáčím.
Vztek a chaos se mnou protíná jak blesk,
Ze světa se mi vytratil všechen lesk.
Nadšení i vztek potlačím.
Mračnu, v bouřce se potácím,
V naivitě utopená, až ze sebe zvracím.
Co si mám myslet!? Už na to nestačím.
ČTEŠ
Papillon d'âme endolorie
Poetry"Pravím Vám: musí míti ještě chaos ve svém nitru, kdo chce zroditi tančící hvězdu." -Friedrich Nietzsche-
