O týden později
Pohled Jimina:
Z mého malého bytečku jsem si všechny věci sbalil do krabic a odvezl máminým autem na druhou stranu Soulu do Kijova bytu. Kiji mi pomohl odnést krabice do mého nového pokoje ve kterém jsem se byl podívat už předevčírem a zrovna si ho vymaloval na baby blue barvu. Doprostřed naproti dveřím přišla má velká manželská kožená postel nad kterou jsem si přivrtal dvě poličky a obraz jezera. Hned vedle postele přišel stůl a nad něj velké zrcadlo. Vedle dveří jsme s Kijem postavily novou pětidveřovou skříň a na okno dali dlouhé bílé záclony. Na zem jsem dal tmavě modrý koberec ale nic víc v pokoji nebylo. Tedy kromě krabic uprostřed místnosti. Uvařil jsem nám jídlo a šel si vybalit krabice. Jako první jsem si vybalil oblečení které jsem pověsil na ramínka do skříně. Poté jsem si na poličky nad postelí postavil vázičky s umělými květinami a svíčky. Na stůl jsem si vyskládal voňavky a do šuplíku různé dokumenty a poté si dal na chvíli pauzu. Šel jsem se napít a opláchnout obličej. Poté jsem se vrhl na povlíkání postele. Konečně jsem měl vybaleno a mohl si lehnout. Vzal jsem si na klín notebook a začal projíždět e-shopy s nábytkem. Objednal jsem si skříňku. Je dlouhá a nízká vepředu je prosklená a uvnitř jsou poličky na které přijdou knížky a nahoru se dá moje nová televize která je ještě nerozbalená a čeká na skříňku. Bylo asi 11 tak už jsem se zachumlal do modrého povlečení a šel jsem spát.
Zdálo se mi že jsme s Kijem v restauraci a pak jsme šli do hotelu kde mě začal pomalu svlékat a líbat na všech částech těla. Když jsme byly oba nazí a on do mě chtěl vniknout zazvonil ten strašný budík. Můj kamarád se v kalhotách makal a mě už to začínalo bolet. Bože co to Semnou ten kluk dělá. Vzal jsem svého kamaráda do ruky a začal pomalu zrychlovat směrem nahoru a dolů. Začal jsem vzdychat jeho jméno. Doufám že mě neslyšel. Začalo mi v něm jemně cukat a já věděl že už budu. Když jsem vyvrcholil začal jsem oddechovat. Utřel jsem vše co jsem potřísnil a vydal se do koupelny kde jsem si dal vlažnou sprchu. Sešel jsem ze schodů do kuchyně ale Kij tam ještě nebyl. Seděl jsem u stolu a popíjel kafe. Zhora jsem uslyšel smích ale nebyl jen Kijuv. Po chvily sešel dolů ještě s nějakým klukem o kterém jsme věděl že ho nemám rád už teď.
Kiji:Jé Jimi ty už jsi vzhůru? Asi bych vás měl představit. Tohle je Tae. Tae tohle je Jimi.
Jimin: Těší mě
Ironický jsem se usmál a bez toho abych cokoli řekl jsem se odebral nahoru do svého pokoje. Lehl jsem si do postele a začal brečet i když jsem věděl že je to šíleně zbabělé.
Za chvíli jsem slyšel bouchnutí vchodových dveří a klepání na ty mé.Jimin: Dále
Kiji: Co ti je? Chováš se nějak divně
Jimin: Nic mi není
Odpověděl jsem a snažil se mluvit srozumitelně aby nebyly slyšet mé vzlyky a aby nepoznal že brečím.
Jimin: Odejdi prosím chci být sám.
Nemůžu mu přece říct že jsem se do něj zamiloval a že mě sere že byl dám v pokoji s nějakým klukem.
Kiji: Dobře, ale pamatuj si že jsem tu pro tebe a kdykoliv můžeš dojít.
Z jeho slov mě začaly pálit oči ještě víc a hned jakmile se dveře zaklaply tak jsem se schoulil do klubíčka a začal brečet. Po chvily to ustalo a já si zašel pro mé složky ve kterých jsme měl portréty Kijiho které jsem po večerech kreslil tak jak mi zůstal v paměti. Když už jsem byl vyčerpaný tak jsem odložil složky s výkresama do knihovničky a šel spát.
Tak jo lidi další část je na světě 😀 konečně jsem se dkopala a napsala trochu delší kapitolu tak doufám že se bude líbit 😉
YOU ARE READING
Please....LOVE ME !!
FanfictionZ nudného života Jimina se najednou stane ten nejhezčí sen.... Potká v baru chlapce a ihned se zamiluje ale jak to nakonec skončí...Štastnou láskou nebo psychiatrií?