Nejkrásnější je ležet na studené střeše domu, vysoko nad džunglí velkoměsta.
Jen si to představ. Zářivé hvězdy černého nebe nad tebou a zářivé hvězdy pomalu chladnoucích lidských domovů pod tebou.
Čerstvý vzduch ti probouzí plíce zanesené smogem ze všech těch míst
"tam dole"
"Tam dole" hluboko pod tebou, kde jezdí hlasitá auta a lidé diskutují o malicherných věcech.
Odtud jsi zrovna unikl ; blíže těm pravým hvězdám.
Blíže svobodě.
Z příběhu 'vnořen v dvojí nebe' <3
Pro Markétku protože sedět na střeše je nejlepší
