🌸Moonyho "mistrovská díla"🌸(2) [DOKONČENO✔️]

VIII. Omg... Zkusil jsem to taky

Tak jo... Hodně lidí už dělalo ztraceno v překladu a mě to přišlo jako sranda, tak jsem to zkusil. Úryvek z mé knížky Zhasínající lucerna :D Dával jsem to do AJ, proto ty uvozovky.

Padám na kolena před jeho hrob, kde je vyryta velkým okrasným Moonstone Claw. Bude to zničit mé srdce, ale zvednu kopyt. Dotýkám se hrobu a ohýbám hlavu. (Aha...) "Ahoj tati." Můj hlas zní podivně a tiše. "Jsem tady znovu, jo ... Jak se máš? Vím, že mi neodpovídáš ... Máma je pořád pryč a ... photr (photr? 0.o) ... to vidíš, nemám ráda ..." Vítr vrazí přes hlavu, (tý jo, oukej) ostrý a chladný jako holící strojek. Jako žiletka vzala život mému otci. Moje oči navlhnou a dotýkají se mě šátku, která vítr ve větru. (Jasně?) Tátův šátek. "Slíbil jsem mu, že ho najdu a já ho najdu, tati." Vstanu. Přikládám plechovku (v dnešní době dáváme na hroby plechovky?) a posypeme květiny studenou vodou. "A možná ani žádná další zpráva ... Abbie je stále stejná, stále se směje." Do obličeje mi klečí úsměv. "Jinak nemám spousty přátel kvůli Opal Featheru, chudák Sili, proč byl nucen vzít jeho příjmení po něm a ne po tobě ... Když jsme na Sili ... Je v pohodě ... Jen teď trochu divné. " Hodiny v kostele budou sedm večer. Byla jsem už dávno doma. (To asi ne když jsi na hřbitově. Moony, proč to z tebe dělá holku?) Vzdychám. "Nechtěj, tak ... jdi ... hej, tati ..." (dobře...?) "Nemožné. Z hrdla mi vytáhne srdce (wtf?!) a já utekla.

No nic x'd

Moony❤️ (a HLPFvRP tajemně v pozadí...)