« 13 »

184 21 4
                                    

Ano usmíval jsem se a najednou mi něco došlo, že jsem připravený... Připravený na to vejít do Ryanova pokoje. V celý rok jsme se mu obloukem vyhýbal a i kluci si toho pokoje nevšímali, no prostě tam nikdo celý rok nebyl a ani Hrvy, který teď bydlí u rodičů.

Řekl jsem to klukům a ti se na mě podívali pohledy, jako jestli to myslím vážně, tak já jsem jen zakroutil očima a začal se zvedat ale Andy mě chytil za ruku ,,Půjdu tam s tebou" řekl a objal mě, že v poslední době mi hodně pomáhá, takže jsme mu byl vděčný. ,,Né, půjde tam všichni" řekl Jack a začal volat Hrvymu a ten okamžitě přijel.

Když už jsme všichni stáli u těch dveří tak nadějnou na mě padl obrovský strach, HRVY to zpozoroval a přišel ke mě a objal mě ,,Neboj Brooku jsme tu stebou" řekl a já mu objetí opětoval, odtrhl se a mě bylo líp. Andy mě poplácal po rameni ,,Jsi připraven?" Zeptal se a já přikývl, otevřel dveře a mi vešli do toho pokoje  a já se nadechl, cítil jsme jeho vůni ,,Cítím ho" řekl jsem a vydechl. Procházel jsem se po pokoji a vzpomínal ale najednou mi po tváři stekla slza, poprosil jsme kluky jestli mě tam nechají o samotě a oni odešli.

Když se za nimi zabouchli dveře tak jsme si sedl na Ryanovu postel a začal potichu vzlykat ale najednou jsem si všiml jednoho rámečku na nočním stolku vedle postele, vzal jsem ho do ruky a setřel vrstvu prachu na skle a uviděl jsem naši společnou fotku s Ryem a usmál jsem se nad ní. Ještě chvíli jsem přemýšlel a potom jsem utekl pryč...

My Friend, My Bro [DOKONČENO1/2]Kde žijí příběhy. Začni objevovat