Hraničářův učeň - Rozvaliny Gorlanu Z Cukova pohledu

Kapitola 4.

"Do toho! Teď nasedni. Náš Cuk ti už neublíží." Dodává Bob Willovi odvahu. Will mi velmi opatrně nalezl na hřbet a čekal co se bude dít dál. Když usoudil že už ho znovu nechodím tak mě lehce ťukl nohama do boků. "No tak, kamaráde." Říká Will. Zastříhal jsem ušima a vyrazil jsem zatím jenom krokem. Obešli jsem jednou nebo dvakrát ohradu a pak mě Will znovu ťukl nohama do boků. Tak jsem se dal do mírného klusu. Halt doširoka otevřel bránu a zavolal na Willa: "Vyjeď s ním ve ať vidíš co vlastně dokáže." Vyjeli jsme z ohrady a před námi se rozprostírá otevřené prostranství. Poté mě Will pobídl patami a já vyrazil do rychlého cvalu. Přitáhl se k mému krku a pobídl mě na ještě větší rychlosti. A tak jsem plynulým tryskem vyrazil směrem k lesu. Will zatáhl Jemenu za levou otěž a já okamžitě zahnul do leva. Will mě nasměroval k chatě a udiveně vyjekl když zjistil jak daleko jsme se dostali. Letěl jsem vysokou trávou a rychle jsme se přibližovali. V předu jsem spatřil ležící kládu jenže než stačil Will nějak zareagovat už jsem ji přeskočil. Will zavýskal radostí a já jsem na oplátku pobaveně zařechtal. Will zatáhl za obě otěže a já jsem zpomalil do cvalu, ale tahal tak jsem zpomalil do klusu, protože tahat nepřestával tak jsem nakonec šli jen krokem. Zastavil jsem před Haltem a ten pochvalně pokýval hlavou. "Byl jsi skvělý" Říká Aberald "Dík" Odpovím mu. "Je fantastický" Říká Will "letí jako vítr" "A ani nevadí že jsem malý, co? " Řekl jsem hrdě. Halt vážně přikyvuje "Možná ne tak docela jako vítr" "Co, prosím?! " Dodal jsem uraženě "ale uhání pěkně" Dodal Halt, jako by mě slyšel. "A takový tempo udrží celej den." Říká Bob hrdě " Ty vykrmený válečnický koně by tenhle utáhal jako nic. A mládeneček  na něm  taky dobře jezdí, viď, hraničáři?" Halt si hadil fousy a zase něco povídá, ale já ho neposlouchám. Tihle lidé jsou strašně ukecaný. " Aberalde? " "No? "Odpovídá otázkou Aberald "Jsou všichni lidé takhle ukecaný? " Ptám se. "No,u každého člověka je to jiné"Říká"Třeba Halt toho s ostatními lidmi moc nenamluví,ale zato se mnou mluví hodně,hlavně když je dlouho sám." Zajímavé, pomyslel jsem si. Třeba až bude Will hotový hraničář a bude déle  sám taky na něj bude mluvit. "Můžu mu ještě dát?" Říká Will a při tom kouká na sud s jablky "Dal bych si míč rád" Říkám mu. "Jenom jedno, ale než alej ho na to. Když ho budeš pořád krmit, bude na běhání moc tlustý" Odpovídá Halt. "Proč bych si nemohl dát víc? Já bych určitě nestloustnul!" Naštvaně jsem zafrkal. Halt vůbec nerozumí jaké množství jablek mohu sníst.
  Pak se Will učil všechny možné věci. Učil se jak se o mě starat, další příkazy pro mě, starat se a sedlo do zbytek výstroje pro mě. Will byl vyčerpaný a tak se rozvalil na balík sena zrovna v ten okamžik co tam přišel Halt. "Zvedej se,teď není čas na povalování a nic nedělní. Jestli se chceme dostat domu před setměním,musíme sebou pohnout"Řekl Halt a mezi tím co mluvil si osedlal Aberalda.