Coffee Girl

2. Kapitola

Nakonec jsem v práci zůstala o něco déle než bylo v plánu, protože moje spolupracovnice onemocněla a nikdo jiný nemohl. Za normálních okolností by mi to nevadilo, ale teď mi to bylo trochu líto. Zavolala jsem Davidovi, aby na mě nečekali, protože dorazím později. Zrovna teď jsem byla na cestě k nim a to byla docela dálka, protože New Yourk je hodně velké město a kavárna leží v zastaralé čtvrti města a David s Ell bydlí v centru. A ani jsem neměla dneska náladu na ty pitomé kolony, jenže MHD bych vážně nezvládla, takže teď trčím v autě a jediná světlá stránka je ta, že po téhle odbočce už tam budu.
Na semaforu se konečně ukázala zelená a já šlápla na plyn, aby se auto rozjelo. Teď v zimě to tady bylo trochu nebezpečné, navíc pro nezkušenosti řidičku jako já. Možná proto jsem jezdila jako šnek, ale přece nebudu riskovat. Zaparkovala jsem pár bloků od domu, protože jsem věděla, že tam nebude žádné místo jako obyvkle. A odsud je to sotva pět minut cesty, což není nic hrozného. Teda nebylo by, kdyby mi dneska štěstí vyloženě nepřálo a já už podruhé za jeden den nepotkala toho blbého a egoistického podnikatele. Ovšem tentokrát postával před vysokou budovou s nezaujatým výrazem a opět sledoval obrazovku svého mobilu. Chtěla jsem nenápadně projít kolem něj, ale asi mám prostě špatný den. Podklouzlo mi to na ledě, který zde byl a já měla co dělat, abych se udržela na nohou. A hádejte co? Nepovedlo se mi to a já s hlasitou ránou a nadávkami dopadla na tvrdou zem. Trvalo mi dvě vteřiny než jsem se vzpamatovala a to jen kvůli smíchu, který jsem slyšela. Tohle mě vážně dovedlo naštvat.
,,Strašně vtipné," zavrčela jsem a začala jsem se zvedat ze země. Moje džíny byly zezadu úplně mokré. No potěš!
,,Takže i krásné servírky z kaváren jsou občas nemotorné?" ušklíbl se a zase se na mě zadíval tím otravným, povýšeným pohledem. Založila jsem si ruce na hrudi a probodla ho naštvaným pohledem. Srandu ať si jde dělat z někoho jiného.
,,A nepříjemný a arogantní podnikatel může být vtipný?" pozvedla jsem obočí a setřela si sníh z kalhot.
,,Ty jsi nějaká troufavá, ne?" podotkl se smíchem. Proč jako? Je snad vládce vesmíru, že mu nesmím nic říct?
,,Ehm, pardon?" nechápavě jsem se na něj podívala. Myslím, že on není jen egoistický a arogantní, ale taky pěkně pitomý.
,,Kam máš namířeno?" zeptal se a já už vážně měla nervy na pochodu. Ať se mi laskavě přestane starat do osobních věcí. Nechápu, proč se se mnou vůbec vybavuje. Vždyť já o to nestojím.
,,To vám snad může být jedno, pane," oznámila jsem mu a vydala se pryč. Nehodlala jsem se tady zdržovat už ani minutu.
K bratrovi jsem tedy došla opravdu naštvaná, i když jsem se to snažila zakrýt, David to stejně poznal. Ale raději se neptal. Naši by z toho dělali vědu.
,,Broučku! Neuvěříš, co nám David s Ell právě oznámili," vypískla nadšeně matka, sotva jsem vešla za Davidem do prostorného obývacího pokoje. Myslím, že bych tomu i věřila, ale budiž.
,,A co?" zeptala jsem se a usmála se. Čekala jsem, že máma zase nikoho nepustí ke slovu, ale kupodivu promluvil David.
,,S Ellen se budeme brát. Zasmoubili jsme se," řekne trochu nejistě vzhledem k mé náladě. Ale pokud jde o bráchu a jeho štěstí, nehodlám si kazit náladu nějakým bohatým chlápkem, kterému chybí slušné vychováni.
,,To je úžasný! Gratuluju," vtáhla jsem Davida do objetí. On mi ho hned oplatil. Pak jsem objala i Ell, která se pořád usmívala. Nedivím se jí. Opravdu nechápu, jak někdo může být takhle moc zamilovaný jako oni dva. A co se týče svatby, doufám že je to opravdu z lásky.
Naše rodina a vlastně i rodina Ell chodíme od malička do kostela, jestli rozumíte. A je jasné, že před svatbou spolu teda spát nemůžou .. špatně se to teď vysvětluje. Ale nechápu, jak mě to mohlo napadnout. Je jasné, že se milují.
,,Zrovna jsme řešili termín svatby," řekne matka, když se to tady trochu uklidni a já se posadím vedle Ell na pohovku.
,,Kde jsou vlastně vaši, Elli?" zeptala jsem se jí tiše. Přece jen tady šlo o svatbu.
,,S nimi jsme byli na oběd a za chvilku by měli přijít," odpoví mi.
,,Děcka, já bych vám navrhovala léto. To je ještě spoustu času na přípravu a je jasný, že v létě jsou krásné svatby," navrhne moje máma a já se zvednu ze sedačky. Chci si jít udělat kafe a navíc tohle mě moc nebaví řešit. Teda jako každá holka miluju svatby a všechno, co se toho týče, ale moje máma je z toho schopná udělat to, že je to divné, protože já ještě nikoho nemám, což bych vážně poslouchat nepotřebovala. Párkrát se mi snažila dohodit nějaké kluky z církve, protože ono to tak většinou je. David a Ellen se taky znají odmalička, ale mně to přijde hodně zvláštní. Nemohla bych být s někým, koho znám celý život.
,,Nechcete někdo kávu? Když už tam jdu?" zeptám se.
,,Tvojí kávu vždycky," usměje se Ell.
,,Jasně, my si s tátou taky dáme," řekne máma. A na bráchovu odpověď ani nečekám. Kafe nepije a nikdy ho nepil. Přijde mu to hnusné.
,,Davčo, nechceš aspoň čaj?" zeptám se ho.
,,Jasně, děkuju," přikývne a jejich konverzace se opět stočí k svatbě. Tohle není možné. Můj bráška se bude ženit. Jsem ráda, že s někým jako je Ellen, protože je úžasná!
V jejich novém kávovaru připravím kafe pro sebe, rodiče i Ell. Mimochodem, ten kávovar jsem je donutila koupit já, haha! Chodím sem celkem často a asi bych nezvládá pít obyčejnou kávu. Mezitím dám vařit vodu na čaj. Když už to chci všechno dát na tácek a odnést do obývacího pokoje, zazvoní mi mobil. Soukromé číslo? Ale no tak! Co to mám za blbý den?
,,Prosím?" řeknu do mobilu, když přijmu hovor.
,,Renesmee, viď?" uslyším ten hrubý a pro mě už opravdu nesnesitelný hlas. Kde sakra vzal mé číslo a jméno?
,,Dobrý den, potřebujete něco?" zeptám se slušně. Přece jen nemusím být neustále protivná. To by se mu tak hodilo.
,,Aha, takže my si ještě vykáme?" zasměje se. Povzdechnu si.
,,Aspoň někdo z nás je slušně vychovaný a myslím, že vy to nebudete," zamumlám.
,,Chtěl jsem se zeptat, jestli nechceš o víkendu zajít na večeři?" navrhne a já jsem více než překvapená. Tohle přece nedává smysl. A ani to dávat smyls nebude, protože to je nějaká blbost. Jak jsem nad tím mohla vůbec přemýšlet?
,,Omlouvám se, ale nejspíš ne. Mám hodně práce," řeknu a zavěsím. Nechápu, co tohle mělo znamenat. Co nepochopil na tom, že si má srandu dělat z někoho jiného. Blbec.