1.část - Vrátil se.

4 0 0
                                    

 Seděla jsem na parapetu mého francouzského okna. Koukala jsem na krásnou zasněženou krajinu a mlčky poslouchala mou oblíbenou píseň (XXXTENTACION- Changes). 
Můj pohled chvílemi započal na oknu jeho pokoje. Ale ne nadlouho. Nechtěla jsem se znovu vracet na začátek... Kdy mě tady nechal. Neozval se, prostě si odešel plnit sny a na jeho tlustou kamarádku zapomněl. Nedivím se mu, určitě jsem mu byla jen přítěží a všichni si z něj utahovali, protože se bavil se mnou. Myšlenky jsem rychle zahnala a rozhodla se vydat do centra, trochu si provětrat hlavu a nakoupit pár věcí. 
Oblékla jsem si velký  pudrový svetr, černé džíny (https://www.weshoulddothis.com/wp-content/uploads/2018/01/21.1-7-406x1024.jpg), mé zrzavé vlasy jsem si nakulmovala a sepla do nedbalého účesu, na rty jsem si nanesla rudou rtěnku a namalovala jsem si řasy. Usmála jsem se na svůj odraz v zrcadle a rozhodla se jít. Nazula jsem si černé semišky a vyrazila jsem.


 Musím přiznat, že nákupy nebyly nejlepší nápad. Kolem je spousty lidí, co se snaží sehnat dárky na Vánoce, což je dost pochopitelné, je to jen týden do Štědrého dne.

Rozhodla jsem se, že si zajdu pro kávu do Starbucks, káva by se rozhodně hodila.

,,Dobrý den, co Vám mohu nabídnout? '' usmál se na mě pohledný kluk, který stál za kasou.

,,Uhmm...Poprosila bych perníkové latté se šlehačkou a skořicí .'' úsměv jsem mu oplatila a cítila jsem, jak se mi do tváří nalévá červeň. ¨
,,A jméno?''
,,Cheryl'' špitla jsem a už jen netrpělivě čekala na můj oblíbený nápoj.
,,Dobrý den, jedno perníkové latté'' slyšela jsem až nebezpečně známý hlas. Bála jsem se otočit, to nebudu lhát. Moje srdce bylo jako o závod a má kolena se začala třást.
,,Jméno?''
,,Uh.. Harry''
To snad ne, to nemůže být pravda!

Otočila jsem se a můj pohled padl na mně tak známého a přesto už nějakou dobu tak vzdáleného kudrnáče...


Long Time.Where stories live. Discover now