každý den
když se probudíš
do rukou padne ti
štětec
první nádech prostoupí plátnem
paleta duši
pohltí
barev prokletí
před světlem se neskryjí
jsou nesmazatelné
tvoříš
myslíš si
snad tomu věříš
a přitom?
sám nejsi nic
než výtvor
výtvor svého obrazu
můžeš a nemusíš
uvěřit
můžeš a nemusíš
dívat se na díla druhých
můžeš a nemusíš
poslouchat svého učitele