Je sedm ráno, a já vstávám. No jako ne, jsem vzhůru déle, alw jen proto, abych viděl ten naldherný východ slunce. Je to fakt nádhera...Dneska je ten strašný den, den nákupu. Musím do města Melánovi pro krmení a sobě taky něvo k jídlu. Beru si tedy mikinu a džíny a vyrážím. Meláno zůstává a hlídá. Je to takový můj "pes" dalo by se říci. Vyšel jsem z chatky, dal mu pár pamlsků, rozloučil se, zamkl jsem a vyrazil. Šel jsem prve lesní pěšinou, pak po louce, kolem stříbrného jezera a pak už přišli první domky. Šel jsem tedy a doufal že nikoho nepotkám.
Už na lidském začátku města na mě čekala autobusová zastávka a jal tedy nastoupil. I když ve městě nebívám nějaké ty kamarády tu mám.
"Čau Alexi!"
"Jé čáu.." řekl jsem trochu potišeji a zpozornil jsem.
"Co ty tu? Jdeš do práce? Nebo nakupovat?"
"Em...nakupovat." Odpověděl jsem a šel ke dveřím, že už vystupuju.
"Tak zas někdy ahoj!" usmál se naposledy mile Michael.
"Jojo, čau." Odpověděl jsem a vyšel z autobusu.
Přemýšlel jsem o škole, ne nechodím tam. Měl jsem domácí výuku, a tu dávám...občas...ale učit se mě docela baví, takže tak.
Šel jsem směr krám a co nevidím. Miliarda lidí kolem. Kriste pane...Nádech výdech, to dám. Zalezl jsem a nakupoval. Zíraly na mě holky, jak na anděla. Sere mě to. Dal jsem si kapuci a nakupoval dál.
Koupil jsem vše potřebné, šel jsem ke kase a platil. A místo mojí smrti bylo tu. "Máte naši kartičku?" otráveněji to říct nemohla?
"NE, nemám." Odpověděl jsem, dal jí peníze a rychle šel pryč.
Šel jsem a rána, jak z děla. Rup a igelitka byla někde. Všechen nákup na zemi. V hlavě mi znělo neskutečně moc sprostejch slov, který bych mohl řvát. Vzal jsem bágl, narval to do něj a šel jsem nasraněji než kdokoli jinej. Nastoupil jsem do busu a seděl. Přisedla si ke mě nějaká holka, tak jsem se odšoupnul.
"Ahoj" řekla svým barbie hlasem a seděla.
"Čau" odsekl jsem. Měla silikony větší než pneumatiky.
"Jak se jmenuješ?"
Kriste pane. "To je moje věc."
"Tak sorry." Řekla pištivim hlasem a šla pryč.
Seděl jsem dál, a jel. Dojel jsem na kraj města a turbokrokem jsem šel k lesu. Boha, co to bylo za existenční omyl? Ta barbie kurwa. Šel jsem a uviděl jsem potok, pak horu, pak lávku a pak svojí střechu chatky. HALLELLUJAH JSEM DOMA!! Měl jsem chuť se modlit. Uklidil jsem nákup, vzal kytaru a sedl si před dům. Hrál jsem a hrál a koukal na hvězdy. Meláno polehával vedle mě. Miluju takovouhle podobu. Ozvalo se vytí vlků a to bylo znamení, jít spát. Uklidil jsem Melána a podrbal ho naposled a šel jsem domů. Dal jsem sk k večeři jablko a šel se umýt. Dal jsem si teplou sprchu a šel si lehnout. Poslouchal jsem tu symfonii cvrčků a dalších zvířat. Miluju ty zvuky, neusl bych bez nich. Ozvalo se vlčí vytí a já v tu chvíli usnul.
