Já. Jsem to já. Mé jméno je Alex Marvington. Jo, mám dlouhý jméno a vím to. Žiju si vcelku obyčejný, nudný život. Jsem tichý, nemluvný a mám rád hudbu. Jsem nezadaný.
Tak takhle by to znělo kdyby jste to vyprávěli vy. A teď vám to povím já. Jmenuji se teda Alex Marvington, ale říkají mi Sáji nebo Blue. Žiju si svůj život. Nemám rád lidi, jsem samotář, ze všeho nejvíce nenávidím děti. Miluju lesy, přírodu a nenávidím města a civilizaci. Já a hudba. Noo, jo, kytara a zpěv, to je moje. Můj vzhled? Mám černé delší vlasy, zářivě zelené oči a jsem dost vysoký. Joo, věk. No je mi 16. Vztah jsem měl jeden a to s dívkou a víc jich nechci. Teda, teď opravdu vztah nechci. Mám koně. Jednoho. Je černý a jmenuje se Sharming, ale říkám mu Meláno. Nevím ani proč. No a to je můj život. Já, kůň a les. Toť vše. Nic víc do svého kouzelného kruhu nechci nechat vstoupit. Tohle jsou informace které říkám každému. Ale to co málo lidí ví, bude v tomhle "deníku". Tak třeba. Mám diagnostikovanou depresi. Moje minulost...no...tak jako moc hezký to nebude, ale teda řeknu vám to. V mích 7 letech můj drahý tatínek zastřelil moji mamku. Bylo to starý ochlasta a byl s prominutím i pěkné hovado. Omlouvám se za svůj slovník, ale bude i horší... no a pak mě vychovávala pár dobrých let ulice, konkrétně 5 let takže ve svých 12 letech jsem se dostal do dětského domova, odkud si mě o rok později vzali mí současní rodiče. U těch nežiju už rok. Ano, ve svých 16 letech žiju sám, ale nežiju ve městě. Za naším městem jménem Darry je les, všichni se tam bojí, ale já se nikdy nebál a tak tu mám chatu. No...něco jako chatu. U ní mám výběh a v něm Melána. Ten je ale čato puštěný, má to tak raději a já mu rád dávám svobodu. No, tak to jsem teda já a muj nudnej život. I když Meláno si taky zaslouží větší zmínku.
Meláno má dost zajímavý příběh. Našel jsem ho jako hříbě ležócí v krabici na silnici, vyhodili ho pravděpodobně cirkusáci. Nemohl jsem odolat a tak jsem si ho vzal domů. Tři neděle jsem ho skrýval ve stodole a pak ho mamka našla. Šel z domu, takže já s ním. Je to asi kříženec Frízáka a ČTčka, Českého Teplokrevníka. Je celý černý jen těsně nad kopytem má bílou skrvnu. Je divoký, nenechá na sebe sednout nikoho jiného a je nedůvěřivý vůči lidem. Prostě si žijeme jen On a já a nikdo jiný.
Do civilizace si jezdím jen pro jídlo, nebo pro něco do domácnosti, třeba nádobí a samozřejmě věci pro Melána. Aby jste si nemysleli že kradu, vydělávám si jednou do měsíce na úřadě a to tím že šest hodin dřepím v infocentru a snažím se být na lidi milý. Mám toho dost zděděného, ale jako trvalé povolání nehledám. Občas zaskakuju místního hajného, znám les mnohem, troufám si říct milionkrát líp než kdokoli jiný z našeho města.
Zajímavé je, že se třeba vůbec nebojím zvířat, třeba medvědů, ano v Kanadě jich je hodně. Ale třeba s člověkem nemluvím, pokud nejsem na úřadě nebo opravdu nemusím. Bojím se lidí, a mám k tomu pádné důvody, ale o tom jindy. Co dál? Už opravdu nevím co bych vám dál řekl. Snad jen to, a tím se nechci nijak chvástat, že hlavní důvod proč nechodím do civilizace jsou HOLKY. Hodně mě chtějí, a mě to vadí. Z práce v lese mám slušnou postavu, ajsem za to v 90% ohledů rád, ale sere mě že se to holkám tolik líbí. To opravdu nechápu.
Střílím z luku, ale i ze střelných zbraní. Jsem prostě připravený na vše. Hlavně na lidi, ty bych byl schopen zabít. Hmmmmmmmmmm....
....mmmmm to je asi opravdu vše.
