M y l i t t l e l o v e r

MLL- we don't talk

Psala jsem další díl na stránku pro moje Novely. Novely jsou jako fanfikce, ale tyto Novely jsou psané přímo z myšlenek, těch myšlenek, které přijdou a nemusíte si je vymyslet. Klesala jsem prsty do klávesnice a sledovala každé to jedno písmeno. Nejsem příliš chytrá. Škola mě nebaví, ale studuji a vedu si v tom zatím dobře. Teda ne tak dobře, jako můj soused...kamarád z dětství. Už asi 9 let se spolu nebavíme, přes to si naši rodiče udržují vztahy mezi sebou. Postavila jsem se a unaveně se protáhla. Šla jsem k oknu a ohrnula záclony.*zase takhle brzo trénuje* Taehyung je šampión v Kendu, už od dětství, je v tom opravdu dobrý. *Chyiomi pohni si * zařvala mamka z kuchyně. Vylezla jsem z pokoje a šla do kuchyně.*ach to chceš přijít dneska první den do školy pozdě?* nalila jsem si džus do skleničky a napila se. *učila si se? Jsem na tebe moc zvědavý* řekl táta při čemž jedl svojí snídani. * tati škola pro mě není prioritou. Já rozvíjím svůj talent* sklenku jsem položila na stůl a sedla si k nim za stůl.* ale naše Chyiomi je v 12 třídě, má už za sebou dost uplynulého času* řekla mamka a připravovala nám oběd do školy. Táta nad tím jen něco zamumlal.*a co ty Minochen?* podíval se na mou mladší sestru. *tati nech toho vyptávání, celé prázdniny jsme se s Chyiomi pilně věnovaly učení, tak nás s tím moc neobtěžuj* zasmála se a stále se dívala do mobilu.*Minochen má pravdu, už je z ní dospělá dívka a do devítky se dostala s výborným hodnocením* vzala tátovi prázdný talíř.*dobře dobře, jsem na vás pyšný, jen nás nezklamte* usmál se.*neboj tati* odpověděla jsem a uklidila prázdný talíř.

O 10 minut později.....

Vyšla jsem z domu s batohem a uniformou. První den ve škole. Den kdy se s Taehyungem uvidíme. S mým překvapením jsem zahlédla Taehyunga jak jde do školy. Odbočil za roh ulice a to už jsem ho neměla v dohledu. Vždycky takhle utíkal, možná proto, abychom se nemuseli setkat. Hodila jsem to za hlavu a vydala se na cestu do školy. Někam kde to nemám moc ráda, ale těšila jsem se.*Taehyungu!* vyběhla z domu jeho máma.*Taehyung už odešel* řekla jsem a přišla k ní.*ach zapomněl si oběd, prosím, mohla by si mu to dát? Děkuji si hodná* bez toho, abych odpověděla mi to dala a odešla zpátky domů. Nic jiného mi asi nezbývá...rozběhla jsem se a v odbočce jsem do někoho vrazila...*Tae-* spadli jsme na zem. Já jsem spadla na něj a omylem se dotkly naše rty. Rychle jsem se odtrhla a vstala. Naštěstí se krabičce s jídlem nic nestalo. Zvedla jsem jí a podala mu jí.*t-to jsi zapomněl..promiň* rozběhla jsem se. V hlavě se mi to odehrávalo a mohla jsem tomu uvěřit. To jsem se musela zase nějak strapnit? Utíkala jsem směrem do školy. 

Ve škole......

*tak Chyiomi, jak se ti vedlo ?* zeptala se mě moje nejlepší kamarádka.*řekněme že dobře až na práci u nás v restauraci* Lina se zasmála a sedla si na lavici. *ale jdi ty, tvůj táta se tak snaží* protočila jsem očima.*koho tu máme..no naší Chyiomi* uculil se na mě Toriki.*už jen ty si mi chyběl* usmála jsem se.*no jo bez nás to byla určitě nuda* řekl a Lina do něj hned strčila.*au co je?* ona se jen zamračila. Třída se na chvíli utišila a všichni se dívali na přicházející děvče. * je tak krásná* špitl jeden spolužák. *to je Pfheromone* řekl ten druhý vedle něho. Ona dívka se nachvíli zastavila a potom odkráčela ke své lavici. Všichni se na ní dívali. Opřela jsem se o ruku.*pff* řekly jsme obě dvě s Linou.*co, já takový nejsem* zasmál se Toriki. 

O hodině.....

Ucitelka psala na tabuli jména, která vylosovala.*takže za chlapeckou stranu je zástupcem Taehyung, jako každý rok* prohlásila a podtrhla jeho jméno. *a teď se podíváme na díveckou stranu* na tabuli jsem byla já a Pfheromone.* a tady se stává zástupkyní Chyiomi* otočila se na třídu. Podívala jsem se na Taehyunga. *zase se budeš muset strapňovat* řekla Lina a potichu se zasmála. *ale proč já* zeptala jsem se Liny. *pamatuješ si minulý rok?* zamyslela jsem se. *co na to říkáš Chyiomi?* probudila jsem se z toho zamyšlení.* no já..nevím* podívala jsem se jen tak letmo na Taehyunga.*paní učitelko* zvedlo ruku to nové děvče.* ano Naiomisan?* vyvolala jí učitelka.* já bych to za Chyiomi ráda převzala* usmála se a podívala se na mě.* ale, přece Chyiomi..* učitelka na mě zvláštně pohledne.* ten kdo to chce, ten to zvládne* dodala Naiomisan. *ano, ano, souhlasíš Chyiomi? Chyiomi?* zeptala se. *ano, jistě * řekla jsem a svoje oči přesunula na Taehyunga. 

Z pohledu Taehyunga.....

Dívala se stále na mě, strašně mě to znervózňovalo. *takže, spolu budeme spolupracovat* řekla dívka za mnou.*ano* odpověděl jsem jednoduše. *je mi potěšením s tebou spolupracovat* usmála se. *mě taky* úsměv jsem jí opětoval a dál se věnoval učení.END

Uprostřed přestávky...

Já a Toriki jsme se procházeli. *nemůžu se dočkat až Monn little princess vydá další novel-* zadržela jsem ho. * buď ticho, nikdo se o tom nesmí dozvědět* špitla jsem.* dobře, neboj nikdo se to nedozví* zasmál se. *musím jít ještě navštívit starou dobrou kamarádku* zastavila jsem se.*můžu-* přerušila jsem ho.*zatím se měj Toriki* usmála jsem se a zaklepala na dveře. Otevřela mi.*ahoj Chyiomi!* přivítala mě moje sensei.*sensei jsem ráda že tě vidím, přišla jsem tě pozdravit* usmála jsem se a šli jsme na chodbu.* to i já tebe a co tvoje novela? Je opravdu krásná, máš talent!* pochvalila mně. *děkuji, ještě jí dopisuju* oznámila jsem. Byla jsem oproti sensei malá. Tak jsem se musela dívat z jiného úhlu.*jak to děláš?* zeptala se zaujatě.*no všechno v mé hlavě, to co cítím a prožívám, moje myšlenky...jsou v každém tom písmenku* rozplývala jsem se nad tím. *nemůžu se dočkat dalšího dílu* zamilovaně se podívala do stropu.* sensei, budu už muset jít* propletla jsem si ruce.*oh jasně, přijď mě někdy zase navštívit. Přeji hezký zbytek dne Chyiomi!* rozloučila se semnou.*jistě tobě taky sensei!* běžela jsem pryč.

Po škole....

Jelikož máme s holkama taneční skupinu, tak jsme zase pilně trénovaly na soutěže. Tancovaly jsme jako smyslů zbavené a náramně si to užívaly. Jakmile dokončila písnička, sedly jsme si do kroužku a povídaly si. *nemůžu se dočkat až to trenérka uvidí* usmívala se jako sluníčko. *to asi všichni Lino, ale musíme ještě trénovat* řekla Sijun. Sijun je členkou naší skupiny, ona nás učí různé taneční kousky. *ta choreografie je úžasná, nemusíš se bát to dáme* vyjekla jsem.* doufejme že to stihneme a pro dnešek by to bylo asi všechno* já a Lina jsme se na ní usmály a šli se převléknout. 

*jsem strašně unavená* protáhla jsem se. *tohle nás moc vyčerpalo* zívla si Lina. Po ní jsem si hned zívla já.*nakazila si mě* zamračila jsem se.*nene* bránila se Lina. Chvíli jsme se dohadovalily.

Z Torikiho pohledu....

Schovával jsem se za keřem a sledoval Linu a Chyiomi. Když byly kousek ode mně, vylezl jsem a přišel k nim. *ahoj kam jdete?* zeptal jsem se.* no já budu muset jít, mohl by si prosím doprovodit Chyiomi domů?* hned jsem nabídku odkýval na souhlas.*tak se mějte a promiň mi Chiyomi, uvidíme se ve škole!* vykřikla a odešla. END 

Byli jsme už skoro u mého domu. *plánuješ psát nějakou jinou novelu?* zeptal se Toriki.* co já vím? Chci dopsat nejdříve tuhle* usmála jsem se a kráčela opatrně. *aha no fajn, mě se líbí* otočila jsem se na něho. *dobře* kýval jsem. *Chyiomi? Máš ráda romantiku?* nad touhle otázkou jsem tápala. *no ...nevím, já nejsem moc na takové věci* stydlivě jsem se zasmála. *oh chápu, nevadí, jen jsem se ptal* odpověděl. Zašli jsme za roh kde byl můj dům.* Chyiomi? Chci ti něco říct..* 

Z pohledu Taehyunga ...

Seděl jsem za psacím stolem a studoval algebru. Když v tom jsem slyšel Chyiominin hlasitý křik. *no tak řekni mi to co si chtěl* byla tam s Torikim. Opatrně jsem je sledoval. *nic řeknu ti to zítra* ten trotl se kolem ní bude motat pořád....*cože?* zeptal jsem se narychlo sám sebe. Snad nežárlím..*ne* zatáhl jsem záclonu.END 

*dobře, bye!* zamávala jsem mu a běžela domů. 

........pokračování příště!