1.KAPITOLA

4 0 0
                                    

Bylo pár dní před začátkem léta, s kterým jsou spojeny prázdniny, na které se vdycky straně těím, protoe v tomto ročním obdobím jsem se s Johnsem vídávala nejčastěji. Nejen proto, e ani jeden jsme v tu dobu nemuseli navtěvovat kolu, ale jezdila jsem na prázdniny k babičce, která vlastně celou tuto kapitolu mého ivota začala.

FLASHBACK

,,Maddie?" Křikla na mně moje babička, u které jsem trávila druhý týden letoních prázdnin. ,, Copak potřebuje babi?" Přiběhla jsem za ní a tázavě na ni prohlédla. ,,Napadlo mě, e kdy mi celý den tak pěkně pomáhá, e by jsme si mohli odpočinout a jít se projít třeba k řece" ,jakmile mi oznámila tuto zprávu byla jsem těstím bez sebe a ihned ji to odsouhlasila.

Procházeli jsme dědinou na kterou dopadali paprsky prvního letního sluníčka, které mně krásně zahřívaly.
Kdy u jsme se blíili k řece, vyruil nás nějaký chlapec. Byl zhruba o tři roky starí ne já, take mu mohlo být zhruba 10 let.

Chvíli si s mojí babičkou povídal a jeliko mně nikdo do rozhovoru nepustil začala jsem se nudit. ,, Babi, u půjdeme?" Zatahala jsem ji za aty a koukla na onoho kluka stojícího naproti mně. ,, Chvilinku, Johnsi abych nezapomněla, toto je moje vnučka Maddison, ale říkej ji prosím Maddie" řekla a odvrátila zrak od něho a koukla na mně. ,,Ahoj" pitla jsem a navíc jsem neměla odvahu. Nerada jsem poznávala nové lidi. On narozdíl ode mně byl kamarádský a tak mně hnedka pozdravil s velkým úsměvem na rtech.

,,Měla by sis na něj zvyknout, bude se s ním vídat častěji." řekla mi u u řeky ke které jsme konečně doli. Moc se mi nelíbil fakt, e se s ním budu vídat častěji, přece jenom byl to pro mně úplně cizí člověk.

KONEC FLASHBACKU

Kdybych před lety nela s babičkou na tu procházku, bůh ví jestli bych teď byla zamilovaná do tohoto stejného člověka jako právě teď.





&&

Do prázdnin přece jenom zbýval necelý týden, co bylo straně fajn, protoe známky ve kole u byli uzavřené a já se nemusela strachovat jestli náhodou nepíeme zítra nějakou tu písemku. Ne, nejsem prt, který by nad učením strávil 2 hodiny, ale co se týče koly ani jsem ji nezanedbávala. Připravovala jsem se do ní vzorně, ale přece jenom moje známky nebyli úplná pohádka.

Jeliko bylo u bylo něco po osmé večer a já jetě neměla nic k večeři, rozhodla jsem se, e navtívím ledničku. Nala jsem v ní nějaké věci připomínající jídlo a pustila se do toho jako kdybych nejedla celý týden a to jsem nejedla jenom oběd, na který mamka udělala koprovku, kterou ze srdce nesnáím, ale bohuel je to v naí domácnosti časté jídlo a to jen z toho důvodu, e moje mamka je jejím milovníkem a hlavní kuchař je tady ona.

Po jídle jsem se vydala do koupelny co byla vlastně druhá nejlepí místnost v celém naem bytě. Na prvním byl samozřejmě pokoj, protoe se v něm nacházela postel, které prostě nedokáe nikdo odolat.

Napustila jsem si vanu a la relaxovat. Ve vaně větinou ráda přemýlím a jako dnení téma jsem zvolila prázdniny.

Kdy u voda začínala být studená rozhodla jsem se vanu opustit. Převlékla jsme se do svého oblíbeného pyama které se skládalo z trička od Johna, které jsem mu ukradla u asi před třemi lety a meních kraťásků.

Lehla jsem si do postele a ihned padla do říe snů.

THE FUTURE OF FRIENDSKde žijí příběhy. Začni objevovat