Naše Tajemství

3.kapitola

Ráno jsem se probudila v té nejpohodlnější posteli na světě. Ležela jsem mu v náručí a nechtěla jsem se pohnout. Nejspíš si všimnul, že jsem vzhůru. "Dobré ráno!" řekl mi do vlasů. "Ahoj" řekla jsem. Byla jsem pořád mimo po včerejší noci. Zvednul se a šel do koupelny. Pořád jsem nechtěla vstát. Po čase vyšel z koupelny pouze s omotaným ručníkem okolo sebe. V živote jsem neviděla hezčího chlapa. Jak mu ještě kapky vody stékaly po hrudi. "Max po nás něco chce, takže budu muset odejit" řekl, když si všimnul, že z něho nemůžu spustit oči. "Dobře" odpověděla jsem. Vylezla jsem z postele a začala se oblíkat. Eric mě políbil na tvář a odešel. Zůstala jsem sama. Rozhodla jsem se, že se půjdu kouknout do bufetu a najít něco k snědku.

••••••••••••••••••••••••••••••••••

"Kde jsi byla, když jsem se probudila, byla jsi pryč!!" vyhrkla na mě Tris a zakousla housku. "Nemohla jsem spát, tak jsem se šla projít." řekla jsem a vzala si jablko. Dneska mají nováčci volno, protože zítra začíná druhá fáze. Nikdo neví co čekat, a já bych radši něco dělala než mít volno. Nic nedělat je hrozný. Tris rozhodla, že půjdeme nakupovat, ale já jsem se předtím chtěla ještě projít, tak jsem ji opustila. Potřebovala jsem být chvíli sama. Opřela jsem se v opuštěné chodbě o stenu a zavřela oči. Po chvíli mě někdo chytnul za rameno. Čtyřka! "Co se děje?" zeptala jsem se ho.

"Viděl jsem vás!" odpověděl. Zírala jsem na něho a nevěděla co říct: "Co tím myslíš?" "Nehraj, že nevíš. Viděl jsem tě s Ericem večer na kameře před jeho bytem a i předtím v tréninkové místnosti. Nebudu to hlásit, ale dej si na něj pozor!" Přikývla jsem a Čtyřka odešel. Jeho slova mi utkvěla v hlavě. Nevěděla jsem, jestli mam jít za Ericem, ale nakonec jsem se rozhodla jít s Tris nakupovat. Snad přijdu na jiné myšlenky.

•••••••••••••••••••••••••••••••••••

"Tyhle si jdi vyzkoušet! Myslím, že ti budou slušet!" křikla na mě Tris a podávala mi nádherné černé šaty! Vzala jsem je a šla do kabinky. Šaty byly na těsnější, což by nevadilo, ale mely větší výstřih. Chtěla jsem vyjít z kabinky, abych je na sobe ukázala Tris, ale jen co jsem vyšla, do někoho jsem narazila! Ani jsem se nemusela podívat nahoru, abych se koukla kdo to je. Podle té voňavky bych ho poznala na míle daleko! Eric mi dal ruku na pas, a druhou mi zvednul hlavu, abych mu koukala do očí! "Vypadáš nádherně, ale nevíš jak rád bych je teď z tebe strhnul!" "Víš, že tady nemůžeme! Kdokoli by nás mohl uvidět, hlavně Tris!" Usmál se a postrčil mě do kabinky. Hned za sebou zavřel a už jsme tu byli jenom on a já! Nezdržoval se mluvením a hned mě začal líbat! Dala jsem mu ruce okolo krku, abych si ho přitiskla blíže k tělu. Začal mi pomalu rozepínat šaty. Když byly dole, stála jsem před ním jen ve spodním prádle. Měla jsem na sobě černou podprsenku. Eric si mě prohlédl a pošeptal mi do ucha. „V černé ti to hrozně sluší!" „Vždyť černou tady nosí každej!" To ho muselo pobavit, jelikož se usmál. Vrátili jsme se zpátky k líbání. Začala jsem sunout moje ruce pod jeho tričko, abych ucítila ty jeho svaly! Všimnul si co dělám, tak si sundal tričko. Jak někdo může bejt tak dokonalej!! Začal mě líbat i na krku a zrovna když jsem mu začala rozepínat kalhoty, uslyšela jsem Tris! Zrovna teď! „Kde jsi?! Chci tě vidět v těch šatech, co jsem ti vybrala!" Snažila jsem se Erica ode mě odtrhnout, ale nechtěl se pohnout. Já se mu ani nedivím. „Ericu, musím vyjít a ukázat se jí!" pošeptala jsem, ale Eric se ani nepohnul. „Ericu!!" Tentokrát, přestal, povzdechl si a ustoupil. „Tak co?" znovu se zeptala Tris. „Už jdu!" odpověděla jsem, oblíkla si šaty a vyšla z kabinky, ale opatrně, aby náhodou nezahlédla Erica. „Promiň, zasekl se mi zip. Tak co myslíš?" řekla jsem a koukla na Tris, která na mě zírala s otevřenou pusou. „Co je?" „Vypadáš božsky!" Slyšela jsem, jak se Eric trošku zasmál. „Děkuju!" „Víš kam bychom mohli zajít v těchto hadrech? Mohli bychom zajít do baru!" „Dobře, tak se pak uvidíme." odpověděla jsem a Tris odešla. Eric vyšel, políbil mě a odešel. Vrátila jsem se zpět do kabinky, kde jsem se svlékla z šatů. Tentokrát už bez Erica. U pokladny jsem paní podala šaty. „Vy jste Y/N?" „Ano, pročpak?" „Šaty už jsou zaplacené!" „Aha........dobře. Děkuji." odpověděla jsem nejistě a vzala jsem si šaty, které mi podávala v tašce a vyšla na chodbu.

Po hodně dlouhé době jsem se dokopala k notebooku a vydávám další kapitolu. Doufám, že se nezlobíte :) Máte tady fotku těch šatů, abyste měli představu. Tak u další kapitoly, ahooooooooj :D