Miluju tě a navždy budu...

3.

Další dny jsme se na chodbách míjeli, ale já tě rychle obešel. Bál jsem se. Nevím proč, ale chtěl jsem se ti vyhnout. Ale jednoho dne, se něco stalo. Šel jsem v 19 hodin na procházku. Tak jako každý den. Nevšiml jsem si tě. Šel jsi za mnou a poklepal mi na rameno. Otočil jsem se a málem vyjekl. Lekl jsem se tě. Usmál ses na mě. Tvůj úsměv jsem zahlédl několikrát, ale nikdy by mě nenapadlo, že se tak usměješ i na mě. Sice na chvíli, ale i tak. Byl to překrásný úsměv. Takový příjemný a milý, co zahřeje u srdce. Ztuhl jsem. Ten pocit už tu byl zas a já měl nutkání se otočit a utéct domů...