Nevlastní bratr

3.

Stojí me s Romanem na letišti a čekáme až nám oznámí let. Už čekáme hodinu a pořád nic. Roman ještě nikdy neletěl tak se těší ale víc se těší až uvidí svůj vzor.

Oznámili nám let tak vcházíme do letadla a nechávám Romana seděl u okénka.

Jako vždy prospím celý let. Vzbudím se až když přistaneme. Vycházíme z letadla a chytneme se za ruce.

Ronaldo říkal že na nás počká na letišti. Chvilku stojíme před letištěm a pak už ho vidím rozběhnu se a pevně ho obejmu.

Po našem přivítání se otočím na Romana který stojí a s otevřenou pusou na nás kouká.

,,Tak tohle je můj bratr'' Řeknu když vidím že Roman není schopný pohybu a něco říct.

Ronaldo se k mému překvapení rozejde a říká : Jsem rád že tě konečně poznávám hodně jsem o tobě slyšel.

Potěšení je na mé straně a doufám že si o mě slyšel jen to dobré.

Potom se rozejdeme k autu no spíš limuzíně oni si něco povídají tak jim dávám prostor.

Po cestě je nevnímám a přemýšlím nad tím jestli o tom mám říct i Tomovi, protože všichni jsme nejlepší kamarádi i když teď s Romanem chodím.

Kvůli tomuhle důvodu by mohl pochopit proč jsem to neřekla prvně jemu nebo nevzala zrovna jeho.

Z přemýšlení mě vytrhne otevírání dveří od auta a v tom si uvědomím že už jsme na místě.

Když vystoupíme tak vezmu Romana za ruku a vedu ho k domu. Kde by si chtěl spát zlato? pokládám mu otázku. To mi je jedno hlavně ať je to s tebou. Jenom se nad tím pousměju.

Další kratší část doufám že se líbí ❤