22. kapitola

463 31 1
                                    

„Kde jsme to skončili?"

Ani jeden z nich nic neřekl.

„Cizí rozhovory se poslouchat nemají."

„Nevěděl jsem, že jste v takové peněžní krizi."

„To neví spousta lidí. Všem je to fuk. A vám to také může být jedno. Celou dobu se ty, a hlavně Dominick na mě ušklíbáte. Ptáte se a vlastně je vám to úplně jedno. Máte dům a oba rodiče. Nemusíte každý měsíc střádat každý dolar, abyste mohli zaplatit elektřinu, vodu. Televizi nemáme, je to moc velký luxus. Střádáme peníze, ale stejně sotva vyžijeme." Pravila naštvaně.

Oba sklapli.

Potkali jsme se v baru [short story]Kde žijí příběhy. Začni objevovat