Upíří ctitel

2.kapitola-Odhalení

Když jsem uviděl Sarah, jak sešla ze schodů a došla ke mě, přestal jsem pít a zatáhl tesáky, chvilku na sebe koukáme pak si utřu pusu a ona "Ty....jsi....upír?" čekal jsem, že uteče, ale ne tak řeknu "Jo jsem a Jacob taky, ale né tak dlouho, měli jsme ti to říct." "To nevadí já jsem to věděla, poznala jsem to podle pohledu byl krvežíznivý." já se na ní koukal, kdy to viděla,když u ní jsem neměl chuť se zakousnout "Ale Sarah, já se nechci do tebe zakousnout, asi nejsi člověk, protože jedině tohe se mi stává ve třídě." chvíli jsme na sebe koukali až tu byl slyšet jen náš dech v té ozvěně "Jen pro zajímavost mě to všechno řekla ředitelka a já jí ujišťovala, aby se nemusela bát toho, že ze mě vysajete krev, jen jsem dělala malinko překvapenou, když jsem sem přišla." takže naše paní ředitelka je práskačka, o tom si s ní s Jacobem promluvíme. Šli jsme nahoru do obýváku a posadili na gauč, já jsem začal vyprávět Sarah "Takže už 19 let jsem upír, proměnili mě rodiče k mým 21.narozeninám a Jacoba jsem proměnil já v jeho 16 a teď mu je 2 roky, proto teď zrovna spí." "Wow to vám moc neni čekala jsem, že tu budete tak víc jak 100 let, ale ne. Jestli mohu vědět, kde máte rodiče?" v tu chvíli jsem si na ně vzpoměl po takové době a ucítil jsem slzy, snažil jsem se je potlačit, ale marně, v tom mě Sarah obejmula a řekla "V klidu mi to řekni a uleví se ti, to ti můžu slíbit." byla na mě milá, ale to co řekla nebude pravda, pokaždě když jsem to někomu řek jsem utek někam daleko a na hodně dlouho, abych se uklidnil, ale řeknu jí to, když tu je má se kdo o Jacoba postarat, kdybych tu nebyl "No bylo to takhle, vim, že mě chtěli proměnit a taky mi řekli, že až bude Jacob dost starý tak ať ho proměním a teprve tehdy poznám jaké to je mít lidskou krev, protože Jacob se měl narodit za pár dní a taky jsem byl i šokovanej, že bude člověk měl jsem spoustu otázek, včetně té proč je Jacob ještě člověk, když od doby co byla máma těhotná byli oba upíři a proč se to na něj nepřeneslo..." byl jsem plný vzteku a bolesti, ale celou dobu jak mě Sarah držela jsem byl i v klidu "...táta mi to vysvětlil, že si plánovali druhé od mého narození, ale věděli, že to přinese riziko, kdyby je náhodou kousli upíři, kteří útočili na nás, tak si prý nechali vzít vzorky a uložili je na později, pak v pravý čas si máma nechala dát připravené vajíčko, ale to už byla upír. Když mě proměnili dostal jsem takovou dietu, mohl jsem pít jedině zvířecí krev a člověka ochutnat až teprve, když proměním Jacoba, mě se to ovšem nelíbilo a tak jsem se proti rodičům spiknul, zazlýval jsem jim, že potlačujou moje chuťě tak jednoho dne na vysoké jsem si nevzal sebou plechovky s krví nebo spíše jsem je vyhodil do lesa, když jsem to už zadržoval moc dlouho tu chuť na moje spolužáky, tak jsem si vyčíhal mého nejlepšího kamaráda na záchodě a tam jsem ho zabil. Po týdnu přišli k nám policisté a chtěli mě odsoudit za vraždu, ale rodiče se jim postavili, ti policisté byli, ale vlkodlaci a dost silní..." už jsem byl plný slz a tak jsem je spustil a chvíli brečel "...tehdy je zabili a šli i po mě a bratrovi, ale to jsem nedopustil, zabil jsem je a spolu s rodiči zakopal, nyní jsou naši rodiče na hřbitově kousek od nás." chtěl jsem utéct, ale Sáry ruka mi to stále nedovolovala, tak jsem na ni zařval ať mě pustí, ale ne tak to jsem se jí hned zeptal "Co jsi zač, co jsi za zrůdu!" řekl jsem to hnusně a v tu chvíli mě pustila a chvíli seděla jako přilepená. Po dlouhé čtvrt hodině se Sarah zvedla z gauče a šla za mnou do kuchyně, kde jsem zrovna jedl, přisedla si a říká "Vím, že to teď vypadalo, že jsem čarodějka, ale nejsem jsem napůl zaklínačka a napůl vlkodlak, neboj vám neublížím taková nejsem." hned mě uklidnilo, že máme v domě vlkodlaka, ale doufám, že nás nezabije, na to, abych s ní bojoval nemám odvahu jsem do ní moc zamilovaný, ale to jí říct nemohu jen tohle "Tak jo Sarah měla by sis jít ještě lehnout než pojedem do školy, já tu mezitím udělám snídani, svačiny a budu se koukat na telku." jen kývla, zívla si a šla do svého pokoje. Ráno všichni přišli na snídani, vzali jsme si svačiny, já klíče od auta a jeli jsme dneska v lamborghini, ale Jacob chctěl jet sám tak jsme jeli za sebou, Sarah byla plná energie a byla se mnou ráda, po příjezdu jsem zaparkoval na rezervé a Jacob vedle na svém novém rezervé, které tu ještě včera nebylo, tak jsem se ani neptal proč to udělal a bylo mi jasný, žejá a Sarah máme jinak hodiny než Jake tak si ho přidělal i z toho důvodu, že ví o mojí lásce k Sarah a čeká, kdy spolu začnem chodit. První hodinu byla španělština a další byli celkem nudné, ale vedle Sarah v jedné lavici byli úžasné. Po škole jsme jeli ze Sarah do města nakoupit jídlo a pro ní učebnice, potom jsme jeli domu a udělali oběd než přijel Jacob, najedli jsme se a já jsem šel za Danielem domu, kolem deváté jsme šli pro Jacoba, Sarah šla do lesa na lov a mi si šli dát lidskou krev takže jsme šli do našeho oblíbeného baru, já a Dan jsme návnada a Jacob čeká venku i z důvodu, že ve škole sotva zvládá kontrolu a tady by to bylo to samí, po hodině jsme se vrátili a já hledal Sarah, ale ta tu ještě nebyla a přitom jsme si řekli, že za hodinu doma "Jaku našel si ji?" "Ne, asi je ještě venku neboj ona je silná, postará se o sebe." byl jsem tak strachy bez sebe, že jsem odešel beze slova ji hledat což Jacobovi došlo. Prošel jsem les a stále jsem jí nemohl najít, byl jsem na dně nemohl jsem jí ztratit.