4 o'clock | vmin

4:05

—————🌛—————

zpěv neznámého ptáka se táhne tichem parku, jak kim taehyung vyčkává. předtím, než odešel z dormu, nechal na nočním stolečku svého nejlepšího kamaráda dopis adresovaný měsíci. jako metaforu.
sice sebe přirovnal k přirozené družici, ale občas se mu zdá, že park jimin je ztělesněním všech dobrých vlastností, co v naší mléčné dráze můžou být, a tak je ono přirovnání stále poměrně adekvátní.
park jimin je slunce.
vytrvalý.
park jimin je měsíc.
světlo v temnotě.
park jimin znamená rozbřesk.
naději.

ani záře luny se ale nevyrovná park jiminovi.
a tak kim taehyung vytáhne z kapsy čajovou svíčku, která uboze nahradí nepřítomnost druhého chlapce – naštěstí pouze dočasně.
knot okamžitě vzplane ve znamení všech strachů, co s sebou přináší noc.

jimin-ah, ahoj,
psaní dopisů od srdce mi přijde trapné, ale když jde o tebe, stojí to za to. přesto měj ale, prosím, nějaké pochopení pro mé špatné spisovatelské schopnosti.

hmm... kde začít...
jako trainees jsme přišli do soulu úplně zatracení a ani jeden z nás pořádně nevěděl, co dělat.
brzy jsme si ale společně osvojili jednoduchou rutinu – vstali jsme, oblékli si školní uniformu a chodili do školy, jedli, šli na trénink a vrátili se do dormu.
a pak spolu po večerech vedli konverzace o ničem a o všem.
po šesti letech, které šly přesně takto, ses stál mým nejmilejším přítelem.

(když na to koukám zpětně, jsem opravdu vděčný, že jsi tenkrát stál po mém boku. člověk se cítí o něco méně ztracený jakmile není ztracený sám.)

jednoho dne, někdy před naším debutem, jsi o sobě začal pochybovat a bát se, což bylo do jisté míry docela normální, všichni jsme měli své úzkostné myšlenky.
ale u tebe mě to vždycky překvapilo – už tenkrát jsi byl perfektní.
každopádně... v té době si mě společnost zavolala k sobě a personál se ptal na to, co si myslím o tobě jako o součásti týmu.
zamyslel jsem se a upřímně řekl, že jsi tu byl vždycky pro mě – během toho dobrého i špatného, že jsi byl ten, co se se mnou smál a plakal.
odpověděl jsem, že kdyby takhle dobrý kamarád mohl debutovat se mnou, byl by to splněný sen.

bylo super to říct a ještě víc super bylo to, že se ten sen stal skutečností.

všechny naše vzpomínky mě dělají šťastným a omlouvám se, jestli jsem někdy ten, co jen dostává místo dává.
když pláču v koupelně, pláčeš se mnou.
staráš se o mě a vždycky na mě myslíš.
tvrdě pracuješ a rozumíš mi.
nasloucháš mi a máš mě rád, i když nejsem dokonalý a mám spoustu nedostatků.
a já si toho všeho nesmírně vážím.
děkuju.

pojďme dál kráčet po stezce štěstí. společně.

miluju tě, kamaráde.

—————🌛—————