Chodil do stejné školy, jen do jiné třídy, než - li já. Nevycházel na chodbu, to začal až v posledním ročníku střední. Vždycky nosil kapuci, tak aby mu nikdo neviděl do tváře. Učitelé ho nikdy neokřili, možná se jej báli jako ostatní.
Jeho spolužáci o něm říkali, že je divný. Nikdy neslyšeli jeho hlas a četl jednu a tu samou knihu stále dokola. Na testy se nepodepisoval svým jménem, nýbrž jako, Unknown boy' ani to pitomé jméno nikdo neznal.
Byl v tolika věcech jiný, než ostatní. Nosil jen černé oblečení a občas jsem ho o obědové pauze viděla s blokem a tužkou v ruce jak maluje na školní zahradě. Jediné, co bylo vidět byly jeho ruce. Na prsteníčku měl malé tetování křížku, ale tím to všechno končilo. Neznala jsem jej, nevěděla o něm nic mimo toho tetování.
Občas jsem se přistihla přemýšlející nad tím, zda-li má těch tetování více, než jen to jedno. Nebo jakou barvu mají jeho oči, či vlasy. Jak zní jeho hlas, nebo smích. Jestli je stále takový nebo jen ve škole. Zda-li má nějaké tajemství, proč se takhle chová nebo je to prostě jen součást jeho samotné. Zda-li má mimo školu kamarády nebo je stále tak izolovaný od ostatních.
Avšak nám zbývalo posledních ani ne deset měsíců školy v posledním ročníku. To bylo poprvé, co jsem jej viděla vycházet na chodbu, ale nikdy se s nikým nebavil. Byl jiný, ale tím dobrým způsobem. Aspoň to jsem si myslela...
Můj život už nikdy nebude stejný, protože jsem potkala jeho. Neznámého kluka, o kterém já chtěla zjistit více...
ČTEŠ
Unknown boy
RomanceNikdo o něm nic nevěděl. Nikdo netušil odkud je nebo jen jeho jméno. Neznali ho, nikdo. Ani já. Chodil do stejné školy jen do jiné třídy. Možná se mu líbilo být záhadným, protože se vždy podepisoval jako, Unknown boy' od té doby dostal tuhle přezdív...
