Normální Creepypasta?

Proč Su

Minutu ticha jsem prolomila slovy „tak co potřebujete?". „No my jsme se přišli zeptat..." začla EJ „co se ti stalo.." dokončil větu Toby. „Jsem v pořádku.." řekla jsem tiše. Koukli se na mě. „No..podle toho že jsi byla víc jak půl hodinu v koupelně, a to že teď brečíš, a jsi červená, jsme usoudili že v pořádku rozhodně nejsi." řekl Toby. „A navíc nám Puppeteer řekl že jsi zakřičela, „Su buď už potichu„. Takže alespoň v tomhle není něco v pořádku. " doplnil Tobyho EJ. Zbystřila jsem. *ten idiot to vykecal.. Super! Teď mě pravděpodobně všichni budou nesnášet!* *i kdyby to vykecal. Ti dva ti přišli pomoct..* *heh...díky Su...* „Tamaro? Haló my dva voláme Tamaru, ozvi se prosím" řekl EJ. Vzpamatovala jsem se, a uchechtla se. „Bylo to „Su...buď už zkurveně potichu...heheh" řekla jsem tiše..zase. Bylo to ale slyšet. Zdá se že to ti dva ignorovali. Nechtěla jsem s nikým mluvit. Chtěla jsem je poslat do prdele, ať už neotravujou. Ale neměla jsem sílu to říct. Ne teď. Najednou se postel prohoupla. Ti dva si na ní sedli. Koukla jsem se na ně. Toby mě najednou objal. Nechtěla jsem aby mě objal, ale poslat pryč jsem ho taky nechtěla. Po chvíli mě pustil. Nabrala jsem docela dost energie na to, abych mohla normálně komunikovat. „Tami..řekneš nám co se stalo?" zeptal se Toby. Zavrtěla jsem hlavou. „Já...já nemohu.." zašeptala jsem. „Ale můžeš.. Co se stalo. Kdo je Su. A hlavně proč se zdá že se hroutíš." řekl EJ.

No něco sem si mezitím srovnala v hlavě, že mi.....mi chybý rodina, přá........wait já nemám přátele........a že se červenám kvuli to......... "Hej země zase volá Tami?? Tami hej žiješ?? Tamaro jsi v pohodě? Neboj mi to nikomu neřeknem, nám můžeš věřit.„ řekl E.j. a s Toby mě dal ať nelažím ale sedím. " no já....víš no .....ono....." *E.J mi dal ruku za rameno  "Neboj nám fakt můžeš věřit. A ještě kdo je Su?" řekl E.J "no tak jo. Za 1) Su je hlas v mé hlavě která si se mnou povídá a štve mě 2) No červenám se kvuli tomu.....no je to trapné nevím....jak to říct......no ok .........Ten zelenej  skřet mě prej kvůly pomsty do pižama............a to třetí.........Celkem mi chybý rodina která mě stejně nesnášela.......... A že nemám přátele......." řekla jsem se sklopenóu hlavou.

„Blázníš? Vždyť my jsme tvý přátelé. Alespoň někteří.." řekl EJ. „A taky rodina. Jseš creepypasta, jsi součást naší retardovaný rodiny." doplnil Toby. Zvedla jsem hlavu, a usmála se. „Děkuju." řekla jsem pouze. Po chvíli někdo zaklepal. „Ehhh.. Tami?" zeptal se BEN za dveřma. Zhrozila jsem se. *j-jak* pomydlela jsem si. *hold ne vše co si myslíš je real* řekla Su. Došla jsem ke dveřím. Otevřela je, a za nimi byl vážně BEN. „C-co potřebuješ?" zeptala jsem se opatrně. Už jsem nevypadala jako ta mrcha před pármi hodinami. „Já jen...chtěl bych se ti omluvit, že jsem byl tak debiní.." vyklopil ze sebe. „Oh...jestli chceš tak pojď dál.." koukla jsem na kluky, a ti pochopili, ať jdou pryč. Vyšli, a s BENem jsme si sedli na postel. „Víš..." začala jsem po chvíli ticha. „Spíš bych se měla omluvit já..." „Ne. Já. Jsem prostě debilní. Ale jsem rád že jsi tu pomstu odvolala." zasmál se. „T-ty jsi o t-tom věděl?" zeptala jsem se nevěřícně. „No..puppeteer je strašná kecka, pokud ho donutíš. Heh" řekl. Atmoška už nebyla tak napjatá. „Takže...mír?" zeptala jsem se. „Mír" řekl a objal mě. Co mají všichni s tím objímáním? Odthrli jsme se od sebe, páč za dveřmi se ozval pád. Mrkla jsem na BENa, aby zůstal na místě, a pomalu jsem se přiblížila ke dveřím. Prudce jsem je otevřela, a všichni spadli. „What" řekl BEN. „Co tu sakra děláte?" zeptala jem se.

"Nooooooooooooooooooooooooo to nestají za řeč " řekl Jeff . Oddechla jsem si "takže co tu momentálně děláte u dveřích mého pokoje?" vydala jsem ze sebe. Jeff zdrhl a zustali tam jen Toby, E.J., Jane a Clocky "Co tu dělaj holky?" jsem pak ze sebe vydala "No my jsme chtěly s Clocky vědět jestli jsi v pohodě " řekla Jane. "Jo jo už je to v poho" *Vážně? Nemyslím si teď si budu s tebou za ty roky co si mě ovládala hrát* "Su jsi v pohodě?" řekla jsem si sama pro sebe. Najednou mě příšerně začla bolet hlava,že mi asi vystřelí něco s hlavy. Spadla ksem k zemi a začala si bolestlí držet hlavu. Samozřejmně na to všichni ned reagovaly. A protože E.J studoval medicínu tak skusil s ostatníma zjístit co se děje.