1. Stěhování

121 2 0
                                    

Je to tady! Stěhuju se od rodičů! Našla jsem si krásný byt v Praze a už se nesmírně těším až se tam nastěhuju. Celý den strávím s rodinou a pořádně si to užijeme. A zítra ráno pojedu do Prahy.

,,Mě se bude stýskat," řekla smutně Anička. Anička je moje mladší sestra. Mám ji moc ráda, je to sluníčko a udělala bych pro ni cokoliv.
,,Ale notak Ani, nebuď smutná. Budu za tebou jezdit a vy zase budete jezdit za mnou, budeme se navštěvovat a budeme si psát a volat." Pohladila jsem ji po tváři a usmála se.
,,Slibuješ ?"
,,Slibuju," mrkla jsem na ni.
,,Fajn," řekla a dala mi high five.
,,Tak holky co podnikneme ?" Zeptala se mamka a donesla nám snídani.
,,Podle toho co by chtěla dělat Aňa," podívala jsem se na ni a ona hned vykřikla. ,,Pojedeme se podívat na youtubery!" Začala jsem se smát. ,,Tak to možná příště jo ?" Navrhla jsem. Jenom pokrčila rameny. ,,Já vím kam pojedeme," řekla jsem a mamka s Aňou se na mě zvědavě podívaly. ,,Do akvaparku." Mamka se na mě usmála a Aňa se zamyslela. ,,Tak jo to by šlo," řekla po chvilce.

Sbalily jsme si věci a vyrazily. Po cestě mi přišla smska od táty. ,,Dneska už to domů nestihnu moc mě to mrzí. Užijte si společně den a možná se ještě potkáme zítra ráno. Mám tě rád, Táta."
,,Táta už dneska nedorazí," řeknu smutně. Máma se na mě omluvně podívá. ,,Vždyť víš že za to nemůže, určitě by tady s náma rád byl."
,,Já vím," podívám se do mobilu a znova si přečtu smsku. Táta jezdí často do zahraničí za prací, takže moc nebývá doma. Ale slíbil že aspoň na tenhle den se pokusí přijet dříve aby se se mnou mohl rozloučit. No nevadí nějak to přežiju.

Zaparkovaly jsme auto a šly si koupit vstupenky. ,,To byl vážně úžasný nápad," pochválila mě Aňa.
,,Já vím," zasmala jsem se. Šly jsme se převlíknout do plavek a pak jsme hned skočily na tobogány a další různé klouzačky.

Po akvaparku jsme si zašly na zmrzlinu a potom ještě do kina. K večeru jsme se šly projít a když už byl ten večer tak jsme se stavily na večeři do pizzérie. Byl to vážně skvělý den.

Bylo asi půl jedenácté večer a já ještě nespala. Nemohla jsem uvěřit že zítra už nebudu spát v tomhle pokoji, ve kterém jsem žila 19 let. Nemohla jsem usnout a tak jsem se šla podívat na Aničku. Když jsem vešla do jejího pokoje oslepilo mě světlo. ,,Co to tady děláš ?" Zeptala jsem se jí a snažila se rozkoukat po pokoji.
,,Zavři dveře ať to tady nesvítí po celém baráku!" Křikla na mě šeptem. Zavřela jsem dveře a přišla k ní. Měla zapnutý počítač a pouštěla si na něm nějaké videa. Určitě nějací youtubeři.
,,Koukám na Vláďu, je docela sprostý ale je strašně vtipný," zasměje se něčemu co řekl ve videu. ,,Proto si to pouštíš tak pozdě večer ? Aby tě rodiče neviděli že se na to koukáš ?"
,,Jo," řekla a prosebně se na mě podívala.
,,Neboj neřeknu jim to," usmála se a dál pokračovala v koukání se na video. Nechala jsem jí ať se kouká a šla zpátky do pokoje. Lehla jsem si do postele a hned na to jsem usla.

Probudili mě zpívající ptáci za oknem. Tohle mi bude taky chybět. V Praze mě budou budit tak akorát projíždějící auta. Vstala jsem z postele a zamířila do kuchyně. Tam už stála mamka u plotny a něco vařila. ,,Copak to vaříš ?" zeptala jsem se a sedla si ke stolu. ,,Dělám vaječinu, tvoji oblíbenou," usmála se a donesla hrnec ke stolu. V tu chvíli vyběhla Anička z pokoje a křičela: ,,Snídaně ! Snídaně !" S mamkou jsme se začaly strašně smát. Jídlo ucítí na několik kilometrů.

Po snídani jsem se převlékla, naházela krabice s věcma do auta a rozloučila se. ,,Ne že se opovážíš mi nezavolat," řekla Anička a já se na ni usmála. ,,Neboj budu ti volat každý den," objala jsem ji a mamku taky. Ještě jsem jim zamávala a pak už jsem sedla do auta a vyjela směr Praha.

Dotahla jsem poslední krabici a hodila ji na zem. Fuuuu. Bydlím až v pátém patře a zrovna dneska jim nefunguje výtah. Paráda. Prohlídla jsem si všechny pokoje a potom začala s vybalováním.

Někdy k večeru, kdy jsem skončila s vybalováním jsem si konečně sedla na gauč, který byl vážně moc pohodlný. Na tom bych seděla klidně celé dny. Venku bylo docela teplo tak jsem si řekla že se ještě půjdu projít. Aspoň se podívám jak to tady vypadá.

Procházela jsem se moc pěkným parkem. Kolem byly krásné restaurace a dětská hřiště a i přesto tady byl krásné ticho a klid. Sedla jsem si na lavičku a chvilku byla na mobile. Za chvilku si ke mě někdo sedl. ,,Ahoj," řekla holčina co si ke mě přisedla. Vypadala mile, byla asi tak stará jako já. ,,Ahoj," řekla jsem ji a dál koukala do mobilu. ,,Jak se jmenuješ ?" zeptala se. ,,Sára," usmála jsem se na ni ,,a ty ?"
,,Natálie, ale kamarádi mi říkají Naty nebo Nat," řekla a úsměv mi oplatila. Jenom jsem kývla. ,,Ty jsi odsuď ? Víš nikdy jsem tě tady neviděla."
,,Zrovna jsem se přistěhovala."
,,Aha, tak to tě tady vítám," řekla a roztáhla ruce. ,,Díky."
,,A odkud si přijela ?" Vyzvídala dál. ,,Z Plzně," odpovím.
,,Jo tam je pěkně," řekne a usměje se. ,,Víš nechtěla bys někam zajít ? Kousek je kavárna tak bychom si tam mohly jít sednout a popovídat si." Řekla a já se na ni nechápavě podívala. ,,To tak normálně obcházíš lidí po parku a zveš je do kavárny ?" Zasměju se. ,,No to ne, ale vypadala si na té lavičce taková osamělá a vypadáš mile tak sem si řekla že bych ti mohla dělat společnost a třeba by tak mohlo vzniknout nové přátelství." Mrkla na mě a já se nad tím jenom pousmála. Tak tahle holka je vážně číslo. ,,Tak to mužem do té kavárny klidně zajít," řekla jsem a ona se na nadšeně podívala. ,,Vážně ?" Zeptala se jakobych si z ní dělá srandu. ,,Jo," odpovím a zvednu se z lavičky. ,,Tak fajn," řekne a už mě táhne směrem ke kavárně.

,,A co tvoje rodina ? Máš nějaké sourozence ?" Zeptá se a napije se kafe. ,,Jo mám mladší ségru. Jmenuje se Anička."
,,Anička je moc pěkné jméno," vykřikla tak nahlas, že se na nás pár lidí otočilo. ,, A co ty ? Máš nějaké sourozence ?"
,,Mám brachu, který je budiž k ničemu, ale někdy je fajn." Jenom jsem kývla hlavou a napila se kafe.
,,A co hodláš dělat ? Škola nebo už práce ?"
,,Ještě nevím. Přemýšlela jsem že si podám přihlášku na nějakou ekonomickou školu tady v Praze."
,,To zní zajímavě, takových vysokých škol je tady spoustu. Určitě si nějakou vybereš." Zvedla se a šla k baru, chvilku tam něco probírala s barmanem a potom se vrátila. ,,Můžeme jít ?" zeptala se.
,,Tak jo jenom zaplatím."
,,To je dobrý, už se stalo. Zatáhla jsem to za tebe." Mrkla na mě.
,,To si nemusela."
,,Ale já chtěla," řekla a už mě tahala ven z kavárny.

Po cestě domů jsme si ještě povídaly. Dozvěděly jsme se o sobě hodně věcí. Naty pracuje v klubu, což mě na jednu stranu docela překvapilo a na druhou zase ani ne. Bydlí jenom kousek ode mě což je super, protože se můžeme scházet častěji. Ještě jsme si vyměnily telefonní čísla a rozešly se každá svou stránou.

Domů jsem přišla někdy v devět večer. Udělala jsem si večeři, lehla jsem si do postele a pustila si nějaký seriál. Takové večery miluju. Ještě před tím než jsem šla spát jsem napsal smsku Aničce, aby neřekla že jsem na ni zapomněla. Vypla jsem mobil a šla spát.

Dobře, takže tohle je nová ff o Vláďovi. Kdo má rád Vláďu (stejně tak jako já 😂) tak se může těšit na fakt parádní story.... Teda doufám že parádní. Napadlo mě to totálně random a vypadlo z toho že by to mohla být dobrá storka takže se taky pokusim o to, aby to dobrá storka byla. Zatím užívejte dne a papa.

Vaše Monnas5

Power Of Love (FF w/vladavideos)Kde žijí příběhy. Začni objevovat