Power Of Love (FF w/vladavideos)

5. Mochito

Zatmělo se mi před očima. ,,A....aa jak se to mohlo stát ?" Nechápala jsem to. Vůbec jsem tomu nemohla uvěřit. ,,Nebyl jsem u toho když se ti stalo." Sakra. ,,Ve které nemocnici je ." Vzala jsem klíčky od auta a brala schody po dvou. ,,Hned ta nemocnice za rohem." Tipla jsem to a hned vyrazila.

Vběhla jsem do nemocnice a zastavila se u recepce. ,, Prosím vás, kde tady leží Natálie Stránská ? Měla by tady někde být. Srazilo ji auto." Sestra se podívala do počítače a pak řekla to číslo které se mi zarylo do paměti. ,,Pokoj 35 v druhém podlaží." Ukázala na výtah. ,,Děkuji," křikla jsem a běžela po schodech. Je to rychlejší. Chvíli jsme bloudila ale nakonec jsem to našla. Ještě předtím než jsem vstoupila do pokoje jsem se trochu a vydýchala a psychicky se připravila na to co uvidím za dveřmi.

Pomalu jsem stiskla kliku a otevřela dveře. Ležela tam na posteli přímo přede mnou. Klidně spala. Hlavu měla obvazanou a na obličeji měla pár škrábanců. Levou ruku měla v sádře. Oči se mi zalily slzami. Bože můj. Až po chvíli jsem si všimla že vedle u postele sedí na židli Marek. ,,Co jí je ?" Zeptala jsem se ale nespouštěla jsem z ní očí. ,,Zlomená ruka a pár naražených žeber. Lehce se udeřila do hlavy ale žádné následky mít nebude." To je snad zlý sen. Sedla jsem si na židli na druhé straně postele. ,,Co se teda stalo ?" Zeptala jsem se Marka. ,,Víš trošku jsme se chytli. Byla naštvaná tak se vzala a vypadla z bytu někam ven. Pak mi jenom volali z nemocnice že ji srazilo auto." Pojebané hádky. Hlavně ať je v pohodě. Chytla jsem ji za ruku. ,,Budeš tady s ní ?" Zeptal se a stoupl si. ,,Musím si ještě něco zařídit." Jenom jsem přikývla a on odešel. Chvíli jsem na ni koukala a potom jsem usla.

Ucítila jsem jak se pohla. Rychle jsem se vzbudila. Pomalu otevřela oči a rozhledla se kolem. ,,Kde to jsem ?" Zeptala se. ,,V nemocnici," odpovím a jsem šťastná že se konečně probudila. ,,A co se stalo ?" Teď jsem se začal bát že si mě třeba nebude pamatovat. Vypadala že si toho moc nepamatuje. ,,Srazilo tě auto," řekla jsem a ona se chvíli zamyslela. ,,Pamatuješ si co se stalo ?" Zeptala jsem se jí a ona kývla. ,,Pamatuju si že jsme se s Markem pohádali. Byl strašně arogantní a sobecký, choval se úplně jinak. Nebyl to vůbec on. Potom už jsem ty jeho kecy nemohla poslouchat tak jsem se vzala a šla jsem se ven projít. Jenže jak jsem byla naštvaná tak jsem strašně rychle a nedávala pozor. Šla jsem přes přechod, uviděla auto a potom byl konec. To je všechno." O tom se Marek nezmínil že se tak hodně pohádali. ,,Jak jsem na tom ?" Zeptala se. ,,Zlomená ruka, naražené žebra a trošku potlučena hlava," řekla jsem a ona si vydechla. ,,Čekala jsem to horší," pousmála se. ,,Jak dlouho už tady sedíš ?" Zeptala se a já se podívala na mobil. Bylo jedenáct večer. ,,Asi hodinu a půl." Vykulila na mě oči. ,,Měla bys jít domů," usmála se na mě. Úsměv jsem ji oplatila. Mrkla na mě a já vyšla ven z pokoje.

Pomalu jsem se procházela po cestě. Spíš jsem se loudala. Vůbec nic se mi nechtělo. Šla jsem kolem jednoho baru a dostala jsem chuť na mochito. Jenom jedno. Řekla jsem si v duchu. Vešla jsem dovnitř a objednala si mochito. Přisedl si ke mě nějaký starší pán. Kývl na mě a objednal si taky mochito. Ignorovala jsem ho a věnovala pozornost svému milovanému mochitu. Když jsem dopila, barman přede mě položil další skleničku. Nechápavě jsem se na něj podívala a on kývl směrem k tomu chlápkovi. ,,To je na mě," řekl chlápek a dál popíjel svůj drink. Tak proč ne že. ,,Díky." Kývla jsem na něj. Když jsem vypila i svůj druhý drink, tak jsem věděla že teďka už nepřestanu. Takže jsem si objednala další. A potom další a další. Vůbec netuším kolik jsem jich do sebe nacházela. Myslím že jsem skončila někde na čísle 6. Což je vážně velké číslo, hlavně co se týče počtu drinků. Zaplatila jsem docela tučnou sumu a potácela se domů. Zastavila jsem se před hlavními dveřmi do baráku, ale nemohla jsem najít klíče. Asi jsem si je nechala nemocnici. ,,Kujva," zanadávala jsem a sedla si před dveře. Myslela jsem si že tam počkám dokud někdo nepůjde buď ven nebo dovnitř. Ale potom mě napadl fakt super nápad.