Jmenuji se Onedream

1.k Na vymýšlení jmen jsem levá

Pro ty kdo nečetli popisek: PŘED TÍMHLE SI PŘEČTĚTE"ŘÍKAJÍ MI ZRÁDKYNĚ". Je to taky odměně, pochopitelně. A jinak přeji pěkné čtení.

"Achjo-už je zase rá-počkat..." řekla jsem a prudce si sedla na postel. "Dnes mi je patnáct!" Vykřikla jsem přes celý Canterlot a teleportovala jsem se k mé třináctileté sestře Rainbow (je to bílá jednorožka s tmavě-šedivou hřívou s duhovími konečky). Spala, takže jsem se ji rozhola vzbudit. Skočila jsem na postel přesně nad ni a zakřičela: "Rain, vztávej!" Rainbow se lekla, teleportovala se do prostřet pokoje a z reflexu zabrala útočnou pozici (chce být voják, tak se učí, někdy je to fakt sranda).
Já se začala smát a válet po posteli. Ona se na mě podívala vražedným pohledem a řekla: "Jednou tě zabiju."
,,Nevím jestli je dobrý nápad zabíjet princeznu."
,,To, že ses narodila jako alicorn neznamená že jsi princezna."
  Jo, je asi načase vám o mně taky něco říct. Narodila jsem se jako alicorn, celá šedivá s černou hřívou a červenýma očima. Otce jsem nikdy nepoznala a máma, princezna Luna, nám o něm nikdy nic neřekla.
"A slez z mé postele." Dořekla naštvaně. Slezla jsem z postele a šla ke dveřím se slovy: ,,Ale jednou princezna budu a budu mocná a úžasná."
Už jsem otevírala dveře, když v tom jsme si vzpomněla, co jsem chtěla a dveře silně zabouchala, až z toho Rain nadskočila.
,,Jó, a co děláš odpoledne? Mám dnes narozky a chci to nějak oslavit."
,,Jdu s holkama šestky ven a pak do kina, příjdu až večer." Svěsila jsem hlavu a odešla z pokoje.
,,Aha"
Sotva jsem zavřela dveře běžela jsem se slzama v očích do pokoje. Cestou jsem potkala Lunu, moji a Rain matku, jak už jsem jednou - psala? Je divný psát psala a né říkala, ale to je jedno.
Šla se vyspat. Ale sotva mě uviděla tak věděla, že se stalo něco hodně špatnýho, protože brečím hodně výjmečně. Většinou se totiž někam zašiju.
,,Co se stalo, zlatíčko?" Zastavila jsem se, řekla jí, že Rain jde do kina s holkama a běžela dál, myslím, že mi nerozuměla ani slovo, ale to je jedno. Chtěla něco říct, ale než tak udělala, už jsem byla pryč, nejspíš právě to, že mi nerozuměla ani slovo.

Doběhla jsem do pokoje, lehla si na postel a zabořila hlavu do polštáře, nechápu, proč jsem se neteleportovala.
,,Kdyby mě aspoň holky nedstrkovaly." Zamumlala jsem do už totálně mokrého polštáře.
,,Kdyby se Rain aspoň omluvila." Dodala jsem.
*ťuk ťuk*
Zvedla jsem hlavu, přestala brečet, otřela jsem si slzy a šla otevřít.
,,Jéj, promiň. Spletl jsem si pokoj. Nevíš kde bydlý Starlight Glimmer? Je princezna magie a moje matka." Řekl s úsměvem asi stejně starý poník jako já.

(Na popis jsem moc líná.)
"Jo jasně" řekla jsem a úsměv mu oplatila.
"Pojď se mnou."
Vyšla jsem na chodbu a zavřela dveře.
"Jak se jmenuješ? Já jsem Onedream." Zeptala jsem se po chvíli, protože mi došlo, že on se nezeptá.
"Co? Jo. Já jsem Shininglight Glimmer. Kdy jsi získala křídla? Nemáš cutiemark, nemáš tí pádem důvod mít křídla, ne?" Tahle otázka mě trochu zaskočila.
,,Já jsem se s nima narodila."
,,Ahá. To je hustý."
,,Nemyslím si. - Ok, tady to je."
,,Díky. Co kdyby jsme se sešli ve 12:00 před tvým pokeje? Moc to tady neznám a potřebuji průvodce."
,,Ok. Provedu tě céélým Cant-cantr-trrr, prostě čilým městem. To slovo mi dělá potíže." u poslední věty jde stišila hlas. On se zasmál mé výslovnosti slova "Cantrlot" a šel dovnitř.

Před mým pokojem jsem byla přesně načas, ale Shininglight ne. Čekala jsem 1 min, 2 min, 5 min, 10 min, 20 min,..... Snat i hodinu! Ale on nikde. Tak jsem se teleportovala před pokoj Starlight Glimmer a zaklepala. Když se dveře otevřeli stála v nich Star, kdo jiný.
,,Jestli hledáš Shininglighta, tak je ve svém pokoji." Řekla a ukázala na dveře vedle. Usmála jsem se.
,,Děkuji"
Dveře Starlighttinýho pokoje se zavřely a já přešla k těm druhým.
Napadlo mě, že by mohl spát, tak jsem zaklepala tiše, ale ne zas tak tiše, aby pony co nespí, to nemohl neslyšet.
Čekala jsem asi půl minuty, poté se zneviditelnla a tlertovala k němu do pokoje, spal. Zatáhla jsem mu závjesy, aby ho slunce neprobudilo a teleprtovala se k sobě do pokoj, kde jsem si lehla a četla knihu.

Když už se začalo stmívat, tak jsem šla spát. Asi o půlnoci jsem se vzbudila. Vylezla jsem z postele, šla k oknu, roztáhla závěsy a koukla na nebe. Něco bylo jinak. Něco tam chybělo. ,,Kde jsou hvězdy?!" Řekla jsem v duchu s vytřeštěným očima a otevřela okno. Promnula jsem si oči, abych zaostřila na malou šmouhu vedle měsíce. Byla to jedna hvězda. JEDNA! POLÁRKA! A má jich být milióny. Vylétla jsem z okna, abych se ujistila, že nebe není zatažené. Nebylo. Kdybych byla ve velkoměstě, tak nic neřeknu, ale já jsem v Canterlotu, což vůbec není velkoměsto, jenom hlavní město Equestrie. Stejně je to divný.
"Žeby na ně mám zapomněla? Ale proč by rozzářila jen jednu hvězdu?
Hmm to je k zamyšlení. No tak když ona zapomněla, tak je rozzářím já! Neměla bych tak křičet." Poslední větu jsem řekla co nejpotišeji to šlo. Teleprtovala jsem se na nejbližší balkón, a pokusila jsem se kouzlit. Ze začátku to nešlo, ale pak to povolilo. S otevřenou pusou jsem sledovala, jak rozsvěcím hvězdy. Byl to zvláštní pocit.
Když jsem své dílo dokončila, tak mi zazářl bok a na něm byla bílá hvězda.

Probudil mě budík asi v 9:00. Vyskočila jsem z postele a vyběhla na chodbu přímo do jídelny, Abych zastihla ještě mou matku.
Přikročila jsem k ní a s úsměvem jí oznámila: ,,Mami, já mám cutemark!''
Máma se na mě usmála a řekla: ,,Tak se pochlub.''
Ukázale jsem jí bok, ale její výraz řika, že není tak nadšená, jak jsem čekala.
,,Děje se něco mamai?''
,,N-ne neděje zlato. Běž na chvíli na chodbu.''

Vyšla jsem ze dveří které moje máma za mnou hned zabouchla. Povzdechla jsem si a se svěšenou halvou šla po chodbě dál do svého pokoje.
,,Ani jsem se nemohla nasnídat. Co ji na mém znamenku vadí?''

Najednou mě z mích myšlenek vytrhl cvakot kopítek. Pozvedla jsem hlavu, abych zjistila, kdo to je. Shininglight.

,,Jé, ahoj Dream. Jakpak ses vyspala? Jo a sorry, že jsem včera nepřišel.''
,,Vyspala jsem se dobře. A to že si nepřišel mi neva. Jsem zvyklá.'' Řekla jsem né zrovna nadšeně a pokusila se usmát.
,,Co se stalo?''
,,Ale nic, jen jsem dostala cutiemark.''
,,He, to snat neni nic kuličemu se brečí.''
,,Ne. Ale něco je na něm špatně. Vim to máma se divně dívala a teď něco probíra s Celestiou.''
,,Ale to přce neznamená, že je něco špatně. Co máš vlastně za cutiemark.'' řekl a naklonil se aby ho viděl. ,,Tak to stebe asi bude princesna hvězd, co?''
,,hm''kývla jsem.

,,Dobré ránko.'' řekla s usměvem Rain. ,,Ahoj!''řekl Shininglight. Sotva jsem ji zaregistrovala, tak jsem se teleportovala do mého utěšujícího místa, zámek Dvou sester.