5.k Neříkej to Tie

29 2 1
                                    

Obraz, orámovaný zlatým, rámem s vyobrzením Slunce na pravé straně, Měsícem na levém a hvězdou uprostřed, ve jejímž středu zářil diamant. Po každé straně obrazu byl nástěnný svícen, též ze zlata.

Jen jsenm užasle stála, sledujíc poníky pod řečenými útvary.

Všichni byli alikorni. Jedna byla bíla s růžovou vlající hřívou stojící pod sluncem. Další, stojící pod měsícem, byla tmavě modrá s vlající nebeskou hřívou. A ta uprostřed, stojící pod hvězdou, byla bílá s tyrkysovou hřívou a tmavými konečky.

"To jsi ty, Celestia a...?" Řekla jsem, otáčící se na Lunu, čekajíc na odpověď. Ta se jen usmála a podívala se na prostředí klisnu. Přistoupila blíž.

"Darkstar." Její oči se zaleskly slzami.

"A to je...?"Luna mi nedovolila dokončit větu a vyprávěla:
"Hodně hodně dávno se narodila klisna, moje a Tii sestra, Darkstar. Byla nejnadanější ze všech alikornů a jednorožců co do té toby žili. Ale moje sestra-alikornka popotáhla- nesmíš to nikomu říct. -One kývla- Tia žárlila na její moc a sílu. Dřív nebila tak mocná jako teď, byla slabší než jsem já. Proto si usmyslela, že se bude jen učit teorii, ale tím svou sílu nezvětšíš. Dark se ji snažila dostrkat k tomu, aby kouzlila. Možná, kdyby se tolik nesnažila, tak je tady. Nicméně, poté co Celestia zvedla Slunce tak se její síla zvětšila. A když byla oslava stého výročí manželství našich rodičů. Tak...tak na nás všechny uvrhla kledbu. Jediná Dark odolala. Ale nebyla schopna ji zastavit..." Luně tekly slizy po tvářích. Ještě nikdy jsem neviděla svou matku takhle. Objala jsem ji tím netěsnějším objetím. Luna mě zahalila do svých křídel a silně namáčkla na sebe. Trochu mi znemožnila dýchat.

"Slib...slib mi, že to nikomu, kdo by to řekl Tie neřekleš."

"Přísahám, na svou magii, že to nikomu neřeknu."

Jmenuji se OnedreamKde žijí příběhy. Začni objevovat