2. Kapitola

39 2 0
                                    

Sandtail ležela na svém mechu, celí den se nic nedělo, ale dnes bylo schromáždění a Sandtail tam měla jít.
Velitel začal svolávat na schromaždění, Sandtail vyšla z doupěte, za chvíli vyrazili z klanu, šli dlouhou cestu ale Sandtail jim stačila, za chvíli došli ke čtyřem skalám, Dawnstar vyskočil na skálu a Sandtail šla za válečníkama, uviděla bílého kocoura s modrýma očima, pomalu k němu došla. "Z jakého klanu jsi" zeptala se ho Sandtail. "Jsem z Měsíčního klanu" odpověděl kocour. "A jak se jmenuješ" "Bělásek" "Pěkné jméno" "Dík" "Nejdem támhle za roh"
"Tak dobře" Obě dvě kočky zaběhli za roh. "Tak jak vám to jde v klanu" zeptala se Sandtail. "Nic moc" mňoukl Whitewing. "Proč" "Protože nám umřelo pět válečníků" "Aha" "Nechtěla by ses ještě někdy setkat" "Jasně ale kde" "U řeky až bude slunce klesat" "Dobře" Pak se každý vydal svou cestou, Sandtail odešla do svého klanu a Wjitewing zase do svého, když přišla Sandtail do klanu tak si lehla na svůj mech a šla spát. Probudila se další den brzo ráno, vztala a upravila si kožich, utrhla jeden list a napsala na něj že jde zbírat bylinky, položila ho k pelíšku Tabbyfang a vyběhla z tábora, venku byla zima, pomalu ale jistě se blížilo bezlistí, Sandtail sezbírala co jen šlo a přiběhla zpátky do klanu, zaběhla do doupěte, Tabbyfang už byla vzhůru a pozdravila ji, Sandtail kývla na pozdrav a zaběhla k bylinkám, začala je třídit. Pak si zase lehla na svůj mech a přivřela oči, přiběhl k nim kocour a řekl jim že Iceclaw už začala rodit, obě léčitelky vystartovaly do školky. "Sandtail přines mi nějakou pevnou větev" křikla Tabbyfang. Sandtail se za chvíli vrátila s nejpevnější větví jakou našla, podala jí Iceclaw, ta za chvíli porodila čtyři krásná koťata, Iceclaw se na ně podívala, vedle ní seděl její partner Deerspot, oba rodiče se začali dohadovat nad jmény, léčitelky už zaběhly do svého doupěte, slunce pomalu začala klesat. "Tabbyfang můžu se jít projít" zeptala se Sandtail. "Jasně že můžeš" mňoukla Tabbyfang. "Díky" poděkovala Sandtail a vyběhla z tábora. Běžela k řece, její písčitá srst se leskla v měsíčním svitu, když tam doběhla Whitewing tam už čekal. "Ahoj" pozdravila ho. "Čus" pozdravil jí Whitewing. Pak šli kamkoli to jen šlo, pak se vrátili k řece rozloučili se a upalovali do svých klanů, Sandtail se na svém mechu zatočila a usla.

Kočičí válečníci: Přání SandtailKde žijí příběhy. Začni objevovat