hyung? I need you. [ yoonseok]

2

Bylo 5:30 ráno a já musel vstávat do práce. Bylo to na můj vkus moc brzo ale čas jsou peníze.
Šel jsem do koupelny a tam udělal Vše potřebné, proto abych se cítil jako člověk.
V kuchyni jsem si udělal kávu a namazal rohlík s džemem. Zasmál jsem se když jsem si vzpomněl jak Namjoon vždycky provokoval Jimina s tím že nemá jams... Chudáček.
Šel jsem se do ložnice obléct, potichu abych nevzbudil ono malé spící klubíčko a ze šatníku jsem vyndal černé džíny a bílo modré pruhované tričko.

"Dobré ráno Hobi" zachraptěla Jisoo a začala se protahovat.
"Dobrý ráno. Promiň že jsem tě vzbudil.." houkl jsem na ni bez jediného pohledu, avšak když jsem se otočil viděl jsem, že opět odešla do říše snů. Nedivil jsem se.

Když jsem otevřel dveře kavárny tak mě zalila ostrá vůně kávy a zákusků. Všiml jsem si Namjoona jak šel do šatny se převléknout. Šel jsem za ním abych se taky převlékl, když v tom mě někdo zastavil.
"Hoseoku počkej! " uslyšel jsem v dáli a tak jsem se otočil na místo odkud zvuk přicházel.
Uviděl jsem tam chlapce s oranžovými vlasy a širokým úsměvem na tváři.
"Jimin-ah!" Přiběhl jsem k němu a radostí ho zvedl do vzduchu.
"J-ježisi~~" Smál se na celé kolo.
"Jimine to byla doba co jsme se naposled viděli!" Bylo to tak. Naposledy jsem ho viděl před půlrokem  když odjel na výměnný pobyt do Ameriky.
"Jaké to bylo v Americe? ... Mají tam vůbec kimchi? " Zděsil jsem se nad představou toho, že bych musel být půlroku bez kimchi, když v tom mě uklidnil že se to tam dá objednat.
"Hoseoku musím běžet čeká na mě Taehyung, ale přijdeme za tebou až ti skončí šichta" Usmál se a utíkal ven z kavárny. Koukal jsem na něj a když už jsem ho nikde neviděl vydal jsem se do šatny.

Oblékl jsem se do bílého oblečku a na prso jsem si přidělal jmenovku.
Když se šéf nedíval tak jsem si tam nenápadně nakreslil fixou smajlíka abych se cítil o něco líp když jsem byl celý jen bílý.

"No konečně jsi tady.."  Houkl Namjoon aniž by se na mě podíval.
"Promiň ale zastavil mě Jimin"
Když zaslechl jeho jméno tak se otočil.
"To se už ten klučina bez jams vrátil?  Myslíš že nějaké ty jams v Americe našel? "  Podíval se na mě s pobaveným úsměvem, jakoby byl pyšný na to jak si s ním hraje.
"Všechno při starém Joone.." Zasmál jsem se a už jsme se nemohli bavit protože začali přicházet zákazníci.

Čas plynul a měli jsme už jen 15 minut do zavření podniku, ale ve dveřích se objevil středně vysoký blonďák a rozhlížel se. Potom co si všiml Namjoona tak raději přistoupil ke mně.

"Dobrý den. 4 Velká lattéčka.."
Podivil jsem se že jeden muž chce tolik kávy ale nechal jsem to být.
Asi po 5 minutách jsem se vrátil s jeho objednávkou ale předtím než jsem mu to podal tak pobaveným hlasem řekl:
"Hlavně to na mě nerozlej jako tvůj kolega prosímtě"
Namjoon se vedle začervenal a radši odešel do šatny se převléknout.
Podal jsem mu je bez rozlití, za což jsem byl rád.
"Děkuju H-Hoseoku.."
Chvíli jsem se divil odkud zná moje jméno než mi došlo že mám na sobě jmenovku.
"Ten smajlík je roztomilej" uchechtl se.
"Mimochodem já se jmenuju Min Yoongi " sklopil pohled a zaplatil.
Podíval se na mě a chytil mě za ruku. Trochu jsem se podivil a pak jsem si všiml že mi na ni něco píše,  když odešel tak jsem na ruce uviděl změť čísel. Vzal jsem telefon a číslo si uložil... Ani nevím proč ale něco ve mně mi říkalo že bych to měl udělat. Ten Min Yoongi byl ale zvláštní.. Nikdy neviděl někoho jako je on.. Na sobě měl roztrhané džíny a černé tričko a na něm mu visela Zelená kostkovaná košile. Typycké oblečení nic extra, ale něco z něj vyzařovalo.

Když namjoon vyšel ze šatny a Já s ním tak jsem se chystal jít už domů, ale on mě chytil za rameno a povídá: " Hele snad jsi nezapomněl .."
Podíval jsem se na něj nechápavým pohledem a řekl mu že nejspíš ano...
"Včera večer jsem ti říkal že ti chci někoho ukázat" Usmál se a trochu se červenal.

Stáli jsme před dveřmi jednoho bytu. Přemýšlel jsem a jediné co mě napadlo bylo že si nejspíš někoho zase našel.
Dveře se otevřeli a v nich se objevil vysoký muž.
Co mě na němu divoko nejvic byly jeho světle růžové vlasy a opravdu hodně široká ramena.
"Ahoj Jinnie" Řekl Namjoon a málem se roztekl.
"Tohle je hoseok. Ten o kterém jsem ti už vyprávěl."
"Ano Já si to pamatuju Namjoone"
Měl strašně něžný hlas oproti Namjoonovi.
"Ahoj Já jsem Jung Hoseok"
Podíval jsem se na něj a usmál jsem se.
"No Ahoj~'' Jeho představení přerušil zvuk minutky v kuchyni.
"Pojďte dál jídlo už je hotové"
Byl jsem nadšený. Nečekal jsem že nás tady i takhle pohostí.

Seděli jsme u jídelního stolu a mě přecházel zrak ... tolik jídla!
Uprostřed stolu byla jedna Velká mísa s rýží a okolo ní různá zelenina a maso a omáčky...
Byl jsem v ráji.
"OH stále jsem se nepředstavil.." řekl zničehonic
" jsem Kim Seokjin"

Večer proběhl rychle. Namjoon nám vyprávěl jak se poznali a povídali jsme si o všem možném.
Když jsem přišel domů tak jsem zapnul telefon a tam bylo několik  textovek od jimina

Jiminie💜: Hobii říkal jsem že přijdeme kde jsi byl ?

Jiminie💜: Hoseoku! Jak ses na nás mohl vyprdnout ?

Zbytek jsem ani nečetl a tak mu narychlo odepsal

JHOOOOOPE💚: promiň Jimin-ah Namjoon mě s někým chtěl seznámit a Já úplně zapomněl

Vypl jsem telefon a šel se osprchovat.
Voda byla jako vždycky šílene příjemná až se mi nechtělo ven. Stále jsem myslel na toho blonďáčka. Nemohl jsem ho dostat z hlavy.
'Víš jistě že nejsi gay?'
Pomyslel jsem si a začal nad tím skutečně přemýšlet.... zvláštní.
Stejne tomu nevěřím...
Tak proč mě tak uchvátil? 

Vypl jsem vodu a snažil se na něj nemyslet .. vyčistil si zuby a šel do ložnice kde byla Jisoo

"Tak co Hobi nemáš chuť na ..ehm?"
Svůdně se na mě dívala a mě začalo být špatně.
"Promiň Jisoo ...ale dnes ne"
Nechal jsem si jen tak sedět na posteli. Lehl jsem si a vypl lampičku.