hyung? I need you. [ yoonseok]

3

Ráno jsem se vzbudil a myslel na toho blonďáka. Uložil jsem si jeho  číslo do telefonu už včera, ale stejně jsem se neodvážil mu zavolat. Navíc co bych mu vůbec řekl? Proč jen nejsem odvážnější..

V celém bytě nikdo nebyl, což bylo zvláštní protože Jisoo teď má jarní prázdniny, protože ještě chodí do školy.
V kuchyni byl ale zvláštní lísteček a u něj i klíčky od mého bytu, ve kterém sice nežila ale mohla sem kdykoli přijít tak jsem jí je dal.
                             ●●
Hoseoku je mi to moc líto, ale už spolu nemůžeme být. Nedokážu už žít  s tou vinnou co nesu....
Pod vedla jsem tě s Minseokem...
Moc mě to mrzí. .. bude lepší když už spolu nebudeme ... nesnaž se mě dohledat ani se mi dovolat .. Je konec.
Sbohem.

                              ●●

Neměl jsem slov. Z nějakého důvodu jsem ale přesto že se semnou rozešla cítil uvolnění.
Jsem zrůda.

V práci jsem si odchytl Namjoona abych mu všechno řekl.
"No ta coura !!" Koukal na mě jako na idiota, když jsem si z toho nic nedělal.
"Už jsem k ní nic necítil..." díval jsem se do prázdna krabic, kde by měli být kelímky.
"Nemůžu tomu uvěřit Hobi..."
Vzal do ruky hrnek a šel ho naplnit čokoládou, kterou objednala nějaká žena svému synovi.
" jé mami koukej on má ohnivý vlasy~!" Dítě ukázalo na mě  a Já se jen usmál.
"Ty ses  s takovýma narodil ? .. proč jsem se Já nenarodil třeba s modrýma mami~~" chlapec zesmutněl, protože to byl určitě jeho velký sen se odlišit takovým způsobem.
"No chlapče to je obarvené. Moje přírodní barva je černá" Usmál jsem se a koukal na Namjoona jak chlapci tak ve věku čtyř let podává čokoládu.
"Děkuju~ naschledanou"
Zamával nám a odešli si sednout na zahrádku naší kavárny.

Už jsme měli jen půl hodiny do konce šichty a tak jsme se začali pomalu balit.
Najednou se otevřely dveře kavárny a v nich stál kluk s tou blonďatou kšticí.

"Tys nezavolal" zvolal mým směrem.
Musel jsem se krotit abych se neusmál když zamnou přišel.
" hele Hoseoku chtěl jsem tě pozvat tady na véču jestli máš zájem." Koukal na mě a Já byl opravdu zaražený tím co právě řekl.
" jako .. teď? " Musel jsem vypadat jako ten největší idiot, když se rozesmál na celé kolo.
"Né hlupáčku 30. Února"
Ten vtip byl tak chabý, že mi bylo líto se neusmát.
"Dobře tak.. klidně půjdu" Cítil jsem jak mě Namjoon šťouchl loktem do zad. Otočil jsem se na něj a on se jen perverzně usmál.
" Jen počkej musím se převléknout do normálního oblečení" utekl jsem do šatny a Namjoon mě následoval.
" No ty vole !!" Zaklel jsem když jsem zabouchl dveře.
" Hobi jde na rande~~" zvolal Namjoon a Já mu dal pohlavek aby se ztišil.
"Ty idiote mohl tě slyšet" zabíjel jsem ho pohledem a pak se odvrátil, abych se mohl převléknout.
Vytáhl jsem černé džíny a tričko a na to hodil zelenou kostkovanou košili. V zrcadle jsem se upravil a vyrazil za Yoongim.

●●
Dnešní díl je kratší než ostatní ale pssst.
Uvidíme jestli si hoseok přece jen srovná v hlavě co cítí