Dobro

Dobro. Dobrý. Dobře. Dobrota. Dobrák. Dobrosrdečný. Určitě by každý přišel na spoustu dalších slov, které mají společný základ - dobro. Nevím, kolik lidí se už někdy pozastavilo nad tímto slovem. Co vlastně znamená? Kde se tu vzalo? Je dobro opravdu dobré? Existuje vůbec? 

Myslím, že je naprosto jasné, že každý bude vnímat dobro jinak. A je to jedině správně. Proč? A proč se toto téma dotýká opravdu všech? Protože je na kontrastu dobra a zla založená celá naše společnost. Už od malinka (když se zadaří) nám rodiče, prarodiče, strýcové a tetičky, vychovatelé, učitelé v mateřských školách, na základkách a i občas někdy později předčítají a podsouvají pohádky. Pak nám říkají, že to se nedělá, to je špatné a jindy nás zase pochválí, že jsme se zachovali moc pěkně. Občas je to boj se vyznat v tom, co je teda dobré a co ne. To se ale člověk postupem času učí. Celý život. A celý život se mu mění i pohled na svět, tudíž i vnímání dobra a zla. V ideálním případě se skrze dobrou výchovu dostane do stadia, kdy se bude sám snažit konat dobro.

Já osobně jsem snílek. Docela možná spíš jen naivní. Ale na úkor všeho se ve všem snažím hledat něco dobrého. Především v lidech. Věřím, že v každém se něco nachází a snažím se to v něm najít, i když ostatní už to třeba dávno vzdali a snažím se to dát do popředí. Alespoň v mých očích. 

Byla bych ráda, kdyby se každý, kdo se k tomuto dostane a přečte si těch pár řádků mé úvahy, na chvíli zastavil a zkusil se zamyslet, jak sám osobně vnímá dobro. Co pro něj znamená. Jestli dělá něco pro to, aby tu bylo.