Mé platonické lásce
Jako slunečnice, která se otáčí za sluncem.
Otáčím se i já za tím svým.
I přes mraky a déšť. Stále cítím tvé paprsky na mé kůži.
Občas ztrácím barvu a mám pocit, že svět je černobílý a pod mraky.
Ale pak se objeví, ať už odkudkoliv, mé slunce a rázem je svět o něco méně bíločerný.
