Dangerous boy (Big Bad Boy 4) [CZ1DFF]

30.chapter [Niall as Néall]

Další,jubilejní kapitolu bych chtěla věnovat mé neobyčejné čtenářce ;33 Viky :O Tvoje neskutečně nádherné komentáře mě po většinu času drží nad vodou a patří ti velký dík,protože,ačkoliv se to zdá celkem neuvěřitelné,bez tebe bych možná ani v BBB nepokračovala :O :) Zní to ošklivě,vím,ale přeci jen :) K mé sérii Big Bad Boy neodmyslitelně patříš ;3 :) Jsi takový ten maskot :DD (v dobrém slova smyslu) ;3 Děkuju ti za všechno :O<33 Za tvé povzduzování,komplimenty,zkrátka za všechno :) Doufám,že si tuhle kapitolu užiješ a že se ti bude líbit ;33 @viklet <33

Minnie Horan <333 I adore you Vicky <333

×

Vánoce se pomalu blížily a s nimi i ta příšerná rodinná nálada. Ne,že bych si nějak stěžovala na to,že nemám ráda svojí rodinu,ale aspoň jedny Vánoce chci přežít v klidu. Ty minulé mi dali dost zabrat - Na Štědrý den se nám narodil Theo a já strávila 6 hodin na porodním sále. Nebylo to dvakrát příjemně a do toho ještě ta šílená euforie u Tobinů doma.

S Niallem a Theem jsme ještě dva dny před naším odjezdem do Dublinu rozvezli dárky všem důležitým osobám jako jsou Zayn a Rhys a ostatní kluci. Ano,nezapomněli jsme ani na Luka,Ashe,Mickyho a Caluma. Ti se mi vryli do paměti na dost dlouho,upřímně řečeno. A nemohla jsem vynechat ani Ev,Pezz,El a Soph s Dan. Letos jsme se tedy staly takovými Ježíšky. Blbá přezdívka.

       "Já jen doufám,že Erin zase nebude vyvádět. Nebo hůř,že mi zase nebude dělat přednášku.." vydechne Niall,když nasedáme do propůjčeného auta u letiště.

Jak to jako myslí?

"Jak zase?" zeptám se a pozoruju Nialla,jak připoutává spícího Thea do sedačky.

"Když jsem minule byl v Dublinu,Erin mi začala dělat neskutečnou přednášku o tom,jak si nevážím života,který mi dala moje máma a tak dále.."

Nialla upřímně lituju,ale něco na tom bude.

"Můžeme?" zeptá se mě,pohladí mě po zádech a políbí mě na rty.

"Samozřejmě" odvětím,polibek mu vrátím a obejdu auto na druhou stranu.

Na letišti v Dublinu je hrozný zmatek. Všude se motají řidiči se svými auty,taxikáři a do toho se tu objevilo pár šílenců na kolech,kteří si radostně vyjeli na projížďku zasněženým Dublinem.

"Bože,já bych to zavíral,ty pitomce" začne se rozčilovat Niall a silně na ně zatroubí klaksonem.

"Lásko,klid,prosímtě" vytřeštěně se na něj podívám. V životě jsem ho neviděla tak naštvaného jen kvůli nějakým bláznům.

"Fajn,jen proto,že si to přeješ" usměje se a nechá kolisty si s ťukáním na hlavu a zděšenými pohledy na naše auto sebrat ty jejich vehikle.

Po chvíli se konečně dostaneme z blázince jménem dublinské letiště a spokojeně vyjedeme na hlavní spojku,která vede přes centrum až do odlehlejší části města,kde bydlí Erin a ostatní příbuzní.

Je zvláštní jet za rodinou i přes to,že víme,že máme společnou babičku a společné strýčky.

Je to vážně trošku padlé na hlavu,ale jednu výhodu to má - Nikdy jsem si nepamatovala tolik jmen naráz,takže kdybych měla muže s obrovskou rodinou jako je ta Tobinova - Horanova,možná bych mu křivdila,že zrovna nevím jak se jmenuje támhle ta velice vzdálená tetička s velkým věnem. A to je ta výhoda. Niallův strýček je i můj strýček. A tety jak by smet.

(...) Netrvá nám to dlouho a pochvíli se naše auto objeví v ulici,kterou už moc dobře znám.

Pomalu přijedeme k volnému místu u chodníku a naše auto zastaví.