Sbohem

9 2 0
                                    

„Jak jistě víte, dnes je Váš poslední den na této škole. Dnes Vám předám vysvědčení. Adamcová prospěla, Moráková prospěla s vyznamenáním, Geri neprospěl. Budeme se ještě muset domluvit na přezkoušení. Dave Darley. Vy jsete mě velice příjemně překvapil. Samé výborné, jenom z geometrie chvalitebný.“ Takto náš profesor pokračoval po zbytek hodiny. Ani jsem ho nevnímal, protože mé jméno vždy zaznělo až jako poslední, když už většina žáků ze třídy utekla, ať už oknem nebo dveřmi. Nebo dírou ve zdi vedle dveří, kterou uděla Amanda minulý týden. Jak? Jednoduše. Při fyzice jsme probírali výbušniny a ona... No... neuznává teoretickou výuku. Naštěstí poškodila jen zeď, podlahu a několik předních lavic. Zatím co jsem přemýšlela nad svými sny a vymyslela spoustu dalších věcí, které se mi s největší pravděpodobností nikdy nesplní, se celá třída vyprázdnila. Když jsem zaslechla své jméno zpozorněl a jsem. „Dostislava Heridonská prospěla s vyznamenáním. Samé výborné. Ústní projevy a zkoušky u tabule ti sice moc nejdou a s pozorností jsi na tom také velmi špatně ale za to to doháníš v písemných pracích a testech, ve kterých by člověk hledal chyby marně.“ Pomalu jsem vstala a došla si pro list papíru a přesvědčila jsem se o svém dokonalém prospěchu. Potichu jsem poděkovala a prohlédla do prázdného výrazu našeho učitele. Mrknula jsem na Dava že můžeme jít.

RonaliX 1 TalentKde žijí příběhy. Začni objevovat