Den jako každý jiný-trhy jsou plné, div, že obchodníkům lidé ruce neutrhnou. Ještě aby ne, v tak slavném a městě: Folderon. Město bylo tak velké, že jste mohl vyrazit v brzké ranní době až do večera jste mohli bloudit uličkami, pokud jste si nenašli útulný nocleh v krčmě nebo u tamních obyvatelů. Ve Folderonu to bylo jako labyrint- ulice se hodně proplétaly a často vypadaly totožně, což občas vedlo k faktu, že i zdejší lidé, kteří tu žili celý život zde zabloudili a občas i zemřeli.
Mezi těmito ulicemi se procházel mladý, hnědovlasý muž. Jako každý den vyrazil do své milované hospody - U Bratří Vakkirahů. Byla v malé útulné čtvrti na konci města a chodilo do ní denně jen okolo 5 lidí. Dnes ale z neznámého důvodu zde bylo více. Mladík otevřel dveře a svýma azurovýma očima se rozhlédl po krčmě. Pak se usadil na židli u baru a otočil se na hospodského: "Jako vždycky Deane" muž kývnul hlavou a přinesl mu plný korbel piva. "Jak bylo dneska mimo město? Nějaké změny Arno?"
Arno se napil z korbelu: "Nic moc se nezměnilo, lovci ale přináší stále méně kořisti". O jídlo zatím nouze nebyla, ale pokud to půjde dál tímto tempem, lidé začnou hladovět...kam všechna zvířata zmizela? Arno si lámal hlavu nad touhle otázkou. Po pár dalších korbelích piva bylo jasné, že už nad tím moc přemýšlet nemůže. Arno se znovu napil z korbelu a s velmi omezenou schopností mluvit pravil: "Deane! Já se rozhodl, že odejdu z města!". Arno se u téhle věty div nepozvracel. Dean se na něj nechápavě podíval. "Ale kam bys šel, příteli?" začal Arna přemlouvat "Tuhle myšlenku radši vypusť z hlavy," pokračoval "Tady je nám přeci dobře".
Dveře do hospody v tu chvíli rozrazí nějaká osoba v šedé kápi a plášti stejné barvy. Všichni lidé v hospodě včetně barmana se na ni trochu vyděšeně podívali. Arno moc nevnímá kvůli tomu, že je opilý. Osoba jde klidným krokem k baru, o který se následně opře. Barman polkne strachem. Vyděšeně ze sebe vydá: "C...co si p...přejete?" Osoba praští do stolu a tou samou rukou se posune dopředu k barmanovi. Poté se nadechne a poněkud chraptivým hlasem se zeptá: "Co víš o tomhle městě, tlusťochu?" Barman dost hlasitě polkne: "Nic moc, vzácný pane" "Tak znovu ty nechutný prase..CO SAKRA VÍŠ O TOMHLE MĚSTĚ?!" Barman jen zase odpoví, že toho moc neví.Osoba mu přiloží nůž ke krku: "Snad ti tohle pomůže si vzpomenout" Barman se lekne a koktavě spustí: "Počkejte! Nezabíjejte mě mám rodinu! Já toho sice o městě moc nevím, ale můj bratr tu žije už 20 let! Ten by vám mohl pomoci!"
Osoba povolí stisk....hned na to položí barmanovi ruku na stůl a nůž do něj zabodne "vystavuješ svého bratra nebezpečí, místo aby ses alespoň pokusil nějak lépe odpovědět, ubožáku" pak odejde za druhým barmanem.
Druhý barman je klidný a tiše utírá stůl. Je to už starý muž.
"Doufám, že u vás nebude nutné to, co u vašeho nechvalně vyhlížejícího bratra"
Muž se na osobu klidně podívá. Starým a rozvrzaným hlasem poví: "Co potřebujete vzácná paní?" Osoba na něj otráveně pohlédne a pak pronese: "Tak mi povězte co víte o tomhle městě...už to chci mít za sebou." Muž se na ni s malým úsměvem podívá.
Pak si trochu odkašle a zeptá se té osoby: "Co konkrétně by jste potřebovala vědět?" Osoba trochu zapřemýšlí a pak potichu řekne: "Povězte mi všechno co víte o tomhle městě."
Muž jí začne vyprávět historii města, kolik je v jaké ulici domů, restaurací i památek.
"Ještě jedna malá drobnost," pokračovala a vytáhla malý papírek s adresou "jak se tam dostanu?"
Starý pán se jen na adresu letmo podíval. "Hledáte snad pana Jonese?"
Pokračování v Kapitole 3. Kapitola 3. Už brzy
ČTEŠ
Sky Riders: Infernův hněv
FantasyČtveřice hrdinů se vydá do neznámého světa zvaného Flonasie za jediným účelem-porazit Inferna, mága ohně, který nepřináší nic jiného než zkázu. Jediný problém je, že ani jeden z nich netuší, jak ho porazit...jak zastavit temnotu, která svět ničí už...
