srkám rýžové nudle
piji zelený čaj
ani po osmém brokátu mi dýchání stále nepročistí mysl
nechávám se unášet zpěvem ptáků a ševelením vánku v listoví stromů okolo skromného příbytku
myslím, cítím, svět se nezměnil, ani lidé v něm
je červeného prachu stále stejně?
