Ahoj, jmenuji se Klára Záměstská. Je mi 17 let. Jsem z Prahy. Studuju gympl a mimo to dělám gymnastiku. Mám mladší sestru Taru, je to moje vlastní sestra. Mimo to i dva bratry, Roberta a Maxe a jedna sestru, kterou neznám, všichni jsou to nevlastní sourozenci. To bylo něco o mě a teď jdeme na první z mých příběhů.
Když mojí mamce (Janě),bylo 30 let, pracovala v jedné restauraci jako servírka. V tu dobu tam dělal i můj vlastní táta (Robert, mladší, číšník, Slovák). Jeden pokukoval po druhém až jednou táta pozval mamku na skleničku. Tak zjistili, že mají spousty věcí společných zájmů a tak dále. Znáte to... prostě se do sebe zamilovali, chodili spolu. Až pak najednou mamka nečekaně otěhotněla (pomalu přicházím na scénu já😂). Řekla to tátovi. Normální reakce budoucího táty bývá něco jako: ,,Pane bože my budeme mít miminko😱 lásko jsem tak rád, miluju tě, už se těším až budeme toho prcka společně vychovávat ❤". Reakce mého táty: ,,No to si děláš prdel? Tak to ne, půjdeš na potrat." Hmmm..fajn reakce , že?
Nakonec mamka šla k doktorovi na vyšetření. Potvrdil, že těhotná je a řekl ji, že ale doufá, že si to dítě chce nechat. Mamka se zeptala proč se na to ptá. Doktor odpověděl, že to má v těle nějak špatně (nebudu popisovat dopodrobna,že 😂) a že kdyby chtěla jít na potrat tak nejen , že přijde o krásné dítě,které bude génius (🙄ehm... klid jen fór😂) tak by i ji samotnou mohl ten potrat zabit.
Druhý den šla mamka za tátou, aby mu vyřídila to co říkal doktor. Vše mu pověděla a on na to odpověděl něco v tom smyslu, že ho to nějak extra netíží, že je mu to jedno, ale že na ten potrat prostě půjde. To je hezké, že?😊👍 Mamka samozřejmě odmítla. Táta se s tím asi nějak smířil, nic jiného mu nezbývalo.
Uběhlo devět měsíců a 7.3. 2001 se narodila malá holčička, dali jí jméno Klára (A jsem tu😂). Najednou byl táta hrozně šťastný (To brzo, že?🤔) nejdřív se dost angažoval, furt chtěl s něčím pomáhat. Samozřejmě časem ho to přešlo a tak se s mamkou nadobro rozešli, dohodli se , že na Klarku (na mě 😄) bude platit alimenty. Ehmm...taky dobrej fór, že 😂? Táta na placení alimentů z vysoka kašlal. Čtyři roky mě i sebe mamka živila sama. A zvládla to, hodně ji obdivuju. Během 4 let, ani jedno rande nebo známost. Ale najednou se objevil jeden známý od jednoho kamaráda. A začli spolu chodit a jsou spolu doteď (Taťka moji ségry 😇).
Abych se vrátila zpět k tátovi co bylo dal. Tím, že mamka si našla nového taťku pro mě a muže pro sebe , tak začal táta trošku žárlit a tím i provokovat. Chtěl si mě brát k sobě, tedy střídavou péči, ale já nikdy nechtěla, vždy jsem z něj měla strach... Strach z toho , že mi ublíží... Samozřejmě on chtěl, abychom se stýkali a proto nám vyhrožoval soudem. Pak mu asi došlo, že by mi zbytečně ublížil a žalobu stáhl. To mi bylo osm let...
Uběhlo šest let, během toho žádný kontakt ani alimenty. Když mi najednou přišla žádost o přátelství na fb. Ano , toho jsem se trochu bála, že to přijde. Ta žádost byla od něj, od táty. A já blbá ji přijala , trošku chyba... Tak jsme si psali. Nechoval se ke mně úplně jako otec k dceři, co si budem... Byl dost úchylný, dost detailně posuzoval to jak vypadám a tak. Často mi posílal fotky třeba brášků nebo tety , babičky a dědy...On totiž moc dobře ví, že bych je chtěla vidět, ale musela bych se nejdřív sejít s ním, což samozřejmě nechci. Což on moc dobře ví, takže mě tím svým způsobem trošku vydírá. Už není co říct, asi už jen....
Lidi, sakra važte si toho co máte, toho , že máte rodinu, přátele, své druhé polovičky, a tak dále... Dají se totiž lehce ztratit..
Vaše Klára❤
Ps: Mysli si co chceš, jestli tě to nezajímá tak to nečti, můj příběh.
