2.Jeden bez druhého nejsme nic,ale společně jsme všechno

28 2 0
                                    

Ahoj, tady Klára. Minule jste se dozvěděli něco málo o mém příběhu s mým tátou a dneska nás čeká něco veselejšího , co říkáte, jdeme na to?😇


Když mi bylo 13, poprvé jsem se zamilovala. Jmenoval se Roman, byl stejně starý, takový trošku frajírek. Byla jsem v tom až po uši, každodenní povídání, sladká slova, no znáte to. Klasický oblbovák, že?😂 Jenže já byla blbá a napoprvé jsem se chytla. Rok to bylo moc krásné, tedy aspoň jsem si to myslela. Po rozchodu, jsem se totiž dozvěděla, že to měl tzv. "Rozjeté na více stran" (To mám, ale štěstí, že?😂), abych k tomu přidala , ještě jsem nezmínila vlastně důvod rozchodu...
Moje spolužačka, se totiž do Romana
zamilovala, ale já zapomněla, vlastně v dnešní době už není in druhým vztah přát..
Tak proč tomu klukovi neoblbnout hlavu, že?😇👏 Asi už chápete co se stalo...
Ale víte co je na tom nejvíce vtipné?😂 Předtím než jsme se rozešli, mi narovinu řekl, že by chtěl starší holku ,aby byla vyspělejší a já mu na to řekla, že už těch klučičích keců mám plné zuby... uběhlo několik týdnů a provalilo se, že se do mé spolužačky opravdu zamiloval, mezi námi, byla o rok mladší než já a mentálně ještě níže... celkem ironie ne Romane?
Zato já, která řekla, že už má kluků celkově dost, jsem kartu trošku obratila.😄 Myslela jsem si , že už nikdo lepší než Roman není, to jsem se, ale sakra spletla. Za chvilku vám o něm povím 😇

Byl červenec, začínali prázdniny. A já jako každý rok odjíždím na tábor na 14 dní, nebylo tomu tenkrát jinak. Jezdili jsme tam pořád ti stejní fajn lidé. Letos to, ale bylo jiné, já a moje 2 nejlepší kamarádky, jsme začaly patřit do starší skupiny. Kde byl shodou okolností i jeden kluk, jmenoval se Adam. Abych vám o Adamovi něco řekla, začala jsem se s nim bavit už rok předtím. Do tohoto tábora jsme si celý rok psali, navzájem si pomáhali a tak dále, prostě to co nejlepší kamarádi dělají. Vždycky jsem milovala náš společný smysl pro humor a to,když se na mě podíval a já hned věděla na co myslí. Takové propojení. Zpět k důležitému táboru a tomu jak jsme se vlastně poznali.

Shodou okolností měla na táboře jedna z mojich nejlepších kamarádek narozeniny. Samozřejmě se to chtělo oslavit a tak se trošku pilo. Trošku...
Dostala jsem strach, aby se někomu něco nestalo a aby se to zvládlo všechno ohlídat. Byla jsem hodně unavená a smutná. Já nepila a ten jeden z ostatních kluků mi řekl, abych si šla raději na chatku lehnout a odpočinout si. Nechtěla sem jít sama a tak semnou poslal Adama. Přišli jsme do chatky a začeli si o všem povídat, o našich problémech, jeden o druhém jsme se dozvěděli úplně všechno. On se mě pak snažil uspat, abych zaspala vše co se stalo, nějak jsme usnuli až se najednou otevřeli dveře...



Všechno bude jednou minulost 💙Kde žijí příběhy. Začni objevovat