Something More [Stony]

Něco víc

Normální text - Přítomnost

Text psaný kurzívou - Vzpomínky

**

V chladné a mrazivé ruské bývalé základně se každou chvíli ozývaly bolestné a nenávistné křiky.

Do toho všeho společně bojovali tři muži natolik silní a schopní zabít jeden druhého. Jeden obalený kusy kovů, další dva vojáci z druhé světové války. Tento boj byl započat potom, co jeden z nich zjistil hroznou pravdu, co nikdy neměla vyjít na povrch. Jejich první misí bylo zastavit jejich společného nepřítele, jenže pak se situace zvrtla a začal jejich boj na život a na smrt.

Iron Man zuřil. Toužil pomstít jeho rodiče a zabít tedy Buckyho Barnese. Kamaráda Kapitána Ameriky, který ho bránil i za cenu vlastního života. Snažil se Iron Mana zastavit, vysvětlit mu, že ten Bucky, který onu noc zabil Howarda i Mariu není ten samý, se kterým teď bojuje. Jenže muž v ve zlatočerveném obleku to ignoroval. Jeho zloba a vztek byl silnější. Nepostřehl v jednu chvíli ani to, jak Kapitánovi samovolně stékají slzy smutku z očí, když mu zrovna vrazil.

Winter Soldier skočil Iron Manovi na záda a pokusil se tak nepřítele na chvíli dostat od Steva, aby se mohl vzpamatovat. Ten si mezitím nějaké ty slzy setřel a oba pozoroval se sklíčeným pohledem. Jenže po té na Iron Mana i tak zaútočil. Strhl ho na zem a druhý voják rychle uskočil strannou.

Anthony se po něm vzápětí otočil a střelil Barnese do nohy. Ten bolestně sykl a zapotácel se dozadu. Po té se nějakým způsobem dostal ke zdi a svezl se na zem, aby si prohlédl jak moc vážné zranění utrpěl. Šlo jen o lehké popálení a tak rychle zase vyskočil i přes bolest na nohy.

Podíval se po obou bojujících mužích nedaleko od něj. Stark používal kovové pěsti, Steve svůj štít. Jenže po chvíli o něj přišel, jelikož mu ho soupeř vyrval z rukou a odhodil pryč. Rogers tedy neměl jinou možnost, než s ním bojovat bez zbraní.

„Neříkal Thor, kam letí pro odpovědi?" tázal se Tony Rogerse s kapkou naznačeného zájmu, když společně u Bartonova domu štípali dříví.

„Někdy mi kolegové neříkají všechno," vydechl blonďák a nahnul se k zemi pro další kus dřeva. „Doufal jsem, že Thor bude výjimka."

„Jo, dej mu čas," odložil Tony na zem na chvíli sekerku, aby si od práce během mluvení na chvíli odpočinul. „Nevíš, co mu Maximoffová ukázala." Steve zrovna při poslouchání rozsekl na jeden zásah další dřevo.

„Nejmocnější hrdinové světa," uchechtl si ironicky voják nad onou myšlenkou. „Rozcupovaní jako cukrová vata."

„Mně přijde, že jsi v pohodě," zarazil se Tony nad jeho slovy a zvedl ze země dřevo ze své hromádky.

Následovala další rána. Tonymu docházela energie. Jak v obleku, tak i jeho vlastní. Chtěl přestat, jenže něco uvnitř mu říkalo, aby pokračoval. Aby to dokončil a zabil toho, kdo ho připravil během noci o rodiče.

„Tony, nebyl to on. Přestaň!" pokoušel se ho Kapitán přemluvit znovu, ale marně. Iron Man ho silně popadl a odhodil na stěnu. Voják tvrdě dopadl po nárazu na zem a z těžka lapal po dechu.

„Zůstaň ležet," upozornil ho Stark v brnění s vědomím, že mu nechtěl ublížit i přes to všechno. Steve nehodlal přestat. Pomalu se dostával na nohy až se mu to podařilo a stál opět před soupeřem na nohou.

„Vydržím celý den," pronesl jednu ze svých nesmrtelných vět už od války. Anthonymu se ve tváři nepohnul ani milimetr svalstva. Pouze na něj zamířil dlaní ruku ve svém brnění.