V Pokoji je Zlo

10 3 0
                                    

Ležela jsem pod postelí. V ruce jsem držela baterku a četla si. V celém pokoji bylo temno, jen občas můj pokojík osvětlil blesk. Okno jsem měla otevřené dokořán. Déšť bubnoval do střechy. Z dálky jsem zaslechla štěkot psa. Někde v lese zahoukala sova. mála jsem se a pokračovala ve čtení. Pomalu jsem otočila stránku, když se rozlétly dveře dokořán. Zhasla jsem baterku.

Do pokoje kdosi vešel. Měl vysoké černé boty. Mokré. U holení mu končil černý plášť. Taky mokrý. Přešel po pokoji. Na chvíli se zastavil u okna. Ozvala se rána a další blesk osvětlil můj pokojík. Dostala jsem strach. 

Postava vydala jakýsi podivný zvuk. Zvuk jenž zaručeně patřil muži. Otočil se. Špičky jeho bot směřovali ke mě. Měla jsem pocit že mi srdce vyletí z hrudi. Muž udělal několik kroků než se znova zastavil. Rázem se mu podlomila kolena. Ležel na břiše a koukal na mě. 

,,Áááá....."



Něco pro začátek. Doufám že se vám líbila moje otevřená povídka. Budu ráda za jaké koliv komentáře.  

You've reached the end of published parts.

⏰ Last updated: Sep 01, 2018 ⏰

Add this story to your Library to get notified about new parts!

Povídky jenž nemají koncůmWhere stories live. Discover now