One night [CZ-5Sos]

21.

Po včerejším dohadování zda můj syn bude hudenbík, sportovec a nebo bezdomovec jsme šli vymýšlet jména. Ano, všichni jsme seděli v obýváku a vymýšleli jméno pro mého syna. Teda pro mého a Cala syna. Calum říkal, že by bylo hezké jméno Thomas, ale Michael i ostatní chtějí Roberta, tak jsem se rozhodla, že to bude Thomas Robert Clifford. Ze začátku se to nelíbilo Michaelovi, že by chtěl aby první bylo Robert, ale já řekla, že já jsem matka a tak to jméno zůstane. Nakonec souhlasil.

Dneska máme v plánu, teda kluci mají, jít do Zoo. Vezmou sebou i své malé bratrance i sestřenice. I Sierra a Crystal budou brát někoho z rodiny a nějaký kamarády. Řekla jsem si, že bych si taky mohla vzít pár kamarádů co znám, a tak jsem zavolala Veronice a Elizabeth. Dvĕ moje kamarádky co znám už od první třídy. Oně souhlasili a na druhý den jsem si všichni dali sraz u vchodu do zoo.

,,Ahooj." Přiběhli zamnou a obejmuli mě.

,,Ahojte." Usmála jsem se a odtáhla se.

,,Tak co, mamčo?" Zeptala se Veronica a hladila mi bříško.

,,No co? Jsme v pohodě, zdraví a šťasní."

,,Jenom? A co otec?"

,,Řeknu někdy jiny. Těd už pojďme." Táhla jsem je za sebou a šla s partou k opicím.

,,Ty vole!" Vykřikl nějaký menší kluk co stál poblíž Sierry.

,,Eriku neřvi!" Křikla po něm Sierra a dala mu malý pohlavek.

,,Tak koukej!" Ukázal prstem na jednu z opic.

,,Co?"

,,Ta opice žere svoje hovno!" Křikl, všichni se tam podívali a začali se smát. Byl to hnusny pohled, ale byla to sranda.
Po hodině mě začali moc, opravdu moc, bolet nohy a už jsem nemohla. Musela jsem si sednout, ale nikde nebyly lavečky ani nic jiného na co jsem si mohla sednout.

,,Jsi v pořádku?" Zeptala se mě malá holčička co tu byla od začátku s náma. Mohlo by jít tak deset nebo jedenáct.

,,Jo, jenom si potřebuji sednout." Usmála jsem se na ní.

,,A nechceš vodu?" Mile se usmála a nabídla mi vodu, co držela v ruce, ještě neotevřenou.

,,Nebude ti to chybět?"

,,Ne." Usmála se. Otevřela láhev a podala mi ji.

,,Napíj se první, ať nemáš žízeň."

,,Dobrá." Napila se, otřela víko a podala mi to. Děkovně jsem se na ní usmála a napila se. Po půl hodině jsme si sedli u nějakého stránku. Ten, kdo měl hlad, si šel něco dát na jídlo a ten, kdo měl zase žížeň, což jsem byla já, si šel objednat pití.

,,Dnešek byl dobrej, že?" Zeptal se mě Ash sedící naproti mě.

,,Jo, je skvělej."