Jako vždy jsem seděla na zemi v mém pokoji. Za dveřmi jsem jsem zaslechla Kiko hlas. Už jsem zjistila jak se ta blondýna jmenuje.
Kou: ,, Co tu děláš ?!"
Kik: ,, Nastěhuji se "
Kou: ,, V žádném případě !! Teď odejdi "
Kik: ,, Zabírám si tenhle pokoj "zkusila odemknout moje dveře
Nakonec je vykopla
Kik: ,, Okamžitě vypadni z mého pokoje !! "
Kou: ,, Ty vypadni z jejího pokoje "
Zvedla jsem se a odešla do stáje. I když pršelo sedla jsem na vraníka a jela směr opuštěné sídlo Mukami. Když jsem přijela koně jsem pustila aby běžel zpátky domů. A taky že běžel. Vešla jsem dovnitř a všechno bylo čistě. Docela jsem se divila. Všude jsem zamkla , všechny okna zatloukla dřevem. Vyšla jsem schody do Kouova pokoje. Lehla jsem si do postele a usnula.
Vzbudil mě klepání. Šla jsem k hlavním dveřím. Otevřela jsem. Stála tam postava zahalená v černém plášti. Neviděla jsem té postavě do tváře.
Karl: ,, Potřeboval bych se schovat před deštěm "
G: ,, Pojďte dále "
Zavedla jsem postavu ke gaučům. Sedla jsem si a koukala do blba. Najednou mi ta postava zakryla oči. Odendala jsem jeji ruce a podívala sena postavu.
G: ,, Karle !! Co tu děláš ??"
Karl: ,, Subaru mi nahlasil tvoje zmizení a také co se děje v sídle "
G: ,, Tam se už nevrátim "
Karl: ,, Vrátíš ale zahraješ si na jinou dívku " ukázal mi modré šaty.
G: ,, Poznají mě podle očí , vlasů a také podle hlasu "
Karl: ,, S mojí pomocí nepoznají ... prostě budeš dělat že jsi moje služka "
G: ,, Dobře "
Můj vzhled:
Modré levé oko , druhé bílé (aby vypadalo jako slepé)
Růžové konečky vlasů (nabarvené smyvatelnou barvou )
Nebesky modré načechrané šaty
Modré lodičky
Vlasy rozpuštěné
Ve vlasech modrou růži
Na sobě bílí Make-up aby nebyly vidět moje kruhy pod očima
Růžové tvářičky
Doslova porcelánová panenka.
Karl: ,, A budeš se jmenovat Christa "
G: ,, Jako Subaruova matka ?? "
Karl: ,, Ano ... "
Před sídlem stál kočár do kterého jsme nasedly a vydaly se do sídla.
Zaklepal a sluha Sakamaki rodiny nám otevřel.
Pokračování příště..
