Být perfekcionistou je někdy zatraceně těžké. Kolegové grafici jistě budou znát ten pocit, kdy něco několik hodin tvoří, a ve výsledku zjistí, že je to úplně hnusné, divné a nepoužitelné :D A protože mají jakous takous profesní čest, tak to prostě celé zahodí a začnou znovu. Ano, i já se do takových stavů dostávám - bohužel tedy častěji, než bych si přála :) Obálka ke Kočičímu tajemství na tom byla přesně takhle. Její původní verze se mi vůbec nelíbila, nepasovala ke krásně napsanému popisu knížky, zkrátka jako by to byl cover pro úplně jinou knížku. Nedalo se nic dělat. Nechala jsem si nějaký čas od toho pauzu a pak začala znova - a nelituju toho, a snad nebude ani autorka knížky :) Vzhledem k tomu, že tvorba byla technicky docela zajímavá, přidávám zase jeden "making of" obrázek a ve zkratce přidávám popis, co se všechno událo, než cover vznikl: předně bylo potřeba sjednotit realistickou fotku s digitálním pozadím, takže jsem po ořezu kočku trochu "vyhladila"a zvýraznila hrany jako u digi kresby. Pak jsem si chvíli hrála s barvami, aby chytla modrý noční nádech. Pozadí jsem rozmazala, aby se od něj kočka trochu odpíchla a netahalo to oči dozadu, kde to až tak důležité není. Přidala jsem dle zadání několikero jantarových očí a dál už si hrála akorát s nasvícením scény měsíčními paprsky a s efekty na textu.
ČTEŠ
Lapis [covers | UZAVŘENO]
RastgeleK 16. ZÁŘÍ 2018 JE OBJEDNÁVKOVÁ KNIHA Z DŮVODU VELKÉHO MNOŽSTVÍ ZAKÁZEK UZAVŘENA! Děkuji za pochopení a budu se těšit znovu po jejím otevření :) ...