Platba SEXU

Část 3.

Po sexuální snídaně je vždy lepší, než obyčejná denní snídaně.
Nemůžu se zbavit dojmu, že je jídlo chutnější, dokonce i jeho barvy jsou sytější.
Nálada u stolu je dokonalá, úplně vysluněná.
Velkým oknem se do bytu prokousává ranní sluníčko a dotváří celou idylku.
Stojím s hrnkem kávy v ruce opřená o kuchyňskou linku a dívám se na Thomase. Ten mě sleduje přes hranu svého hrnku a stojí podobně opřený jako já, akorát je to hrana stolu, co má potěšení setkat se s jeho zadkem.
Najednou hrnek odloží za sebe a vydá se ke mě krokem šelmy.
"Včera mě povýšili." Přeruší ticho a nádherně se usmívá.
"To je úžasné, gratuluji." Zareaguju upřímně a vlepím mu pusu na nos.
"Můžeme to tady oslavit." Odpoví a sjede mě pohledem, jsem jenom v županu.  Hraji si na přísnou a popíchnu ho.
"Zlato, víš. Pokud si chceš svoje nové místo udržet. Měl bys jít, abys nepřišel pozdě.." jen se zářivě usměje.
"Tak jo.." vezme mě za stehna a tak jak jsem mě přinese do chodby.
"Ale večer mi to vynahradíš." Dodá a posadí mě na skříňku.
"Dneska bych měla být doma brzo." Sleduju jak si zavazuje boty.
"To je dobře, mohli bychom zajít na večeři." Dělá plány na večer, ale tím kazí ty mé.
"Myslela jsem, že uvařím." Usměje se.
"Dobře."
"Dobře." Zopakuji jeho reakci.
"Tak měj dnes hezký den, lásko." Políbí mě na tvář.
"Díky ty taky." Zopakuju a zavřu za ním dveře.
Doufám, že budu mít hezký den. Čeká mě jeden oběd se zákazníkem a pak už nic. Až zítra večer mám v plánu jednu společenskou akci. Takže si jen přeji, abych i po tom obědě měla večer čas. Kdoví jak si mě zákazník objedná.
Vlastně je to trochu zvláštní, můj zákazník je žena.
Popravdě se mi moc nestává, abych dělala společnost ženě.

Čekám na smluveném místě na paní Glorii Howell. Jsem tu příliš brzy, ale já si raději počkám, než abych přišla pozdě. Je za sedm minut dvanáct, když vejde do podniku. Je zřejmé, že i ona raději chodí dřív. Je to elegantní padesátka. Nebo ji tak tipuji.

"Dobrý den, paní Howell. Jsem Florence Case." Pozdravím a s úsměvem jí podávám ruku.

"Teší mě Florence." Odpoví velice příjemným hlasem.
"Posadíme se?" Dodá a usedneme ke stolu.
"Jistě. Cestu jste měla bez komplikací?" Zeptám se, ale je to spíš slušnost, než aby mě to opravdu zajímalo.
"Ano, proběhla v pořádku, děkuji za optání."
Zatímco mluví, přijde číšník a podá nám lístky.
Objednáme si a jakmile číšník odejde, začne mi nastíňovat situaci.
"Víte, Florence. Můj syn jakožto velký magnát, nemá čas na.." zastaví se "jak to jen říct ..nemá čas na dámskou společnost, ani na potěšení z dámské společnosti, jestli mě chápete."
"Jistěže." Přitakám.
"Pracuje od rána do noci a nemá zrovna moc času na dlouhodobé vztahy." Přikývnu.
"Měla bych pro vás práci. O víkendu jde na jeden večírek a váš úkol bude, se tam s ním seznámit."
"Dobře. Máte nějaký bližší čas toho večírku?"
"Jistě, koná se v sobotu od osmé hodiny a končí v brzkých raních hodinách, ale můj syn odejde před půlnocí, další den musí letět do evropy."
"A dáte mi nějaké informace o vašem synovi?"
Jen přede mě posune obálku, mlčí, než ji uschovám do kabelky.
"A slečno Case, finanční dorovnání.." posune přede mě další obálku.
"Po víkendu se opět uvidíme, abychom se dále domluvili. Teď chci, abyste se seznámili, popřípadě domluvili na schůzku."
Opět s mírným úsměvem přikývnu.
Poté nám přinesou jídlo a my s chutí začínáme jíst, naše konverzace se stane méně formální.

Cestou domů se stavuji v bance a ukládám ci úctyhodných deset tisíc. Pak strávím chvíli v obchodě a beru vše potřebné k dnešní večeři. Pozrdavím se s Leou, prodavačkou v potravinách, a rovnou si u ní koupím košík jablek. Ne protože bych je potřebovala, ale protože je to milá žena a vždy ke mě byla laskavá. I přestože zná moji práci.
Prohodím s ní pár vět a pak už konečně vyjdu směrem k bytu.
Jdu pěšky.
Mám moc ráda procházky a vyhledávám je spíš než smradlavé zapocené taxi.
A taky to pak tak dopadne. Když přecházím práh bytu a nadávám na bolavé nohy z vysokých bot.
I tak nezahálím a ihned po rychlé sprše se pouštím do vaření.