Love Is Love [HP FF]✔

>2<

Prvních pár sekund po probuzení byla zmatená kde k sakru je.

 Pak se jí během sekundy navalilo spoustu vzpomínek. Na to jak mu to řekla. Na tvrdou ránu pěstí, řev, slzy a vyhození z domu. Na to jak usínala s myšlenkou na ni.

 Vstala a uhladila si černé vlasy. Bílé šaty měla pořád na sobě. Ze židle vedle postele si vzala brýle a nasadila si je.

 ,,Bude to dobré," ozval se najednou Sirius ode dveří a ona se otočila.

 ,,Já vím," přikývla. ,,Je to to nejrozumnější rozhodnutí, co jsem kdy udělala."

 Na sucho polkla a pokračovala: ,,Měla jsem strach."

 ,,To nevadí. Hlavní je, že jsi udělala správnou věc."

 ,,Ještě si pamatuju, jak nedávno nadávali na Andromendu." povzdychla si.

 Andromenda byla její o pět let starší sestra, která si vzala mudlu, což znamenalo, že byla také vyděděná.

 ,,A kdo se ti vůbec líbí?" zajímalo ho.

 ,,Dorcas." vydechla. ,,Dorcas Meadowsová. Ale není na holky. Básní o Remusovi. Slyším ji vždycky na chodbě jak to vypráví Lily." povzdychla si a sklopila oči k zemi.

 ,,Třeba je na oboje," povzbuzoval ji. ,,Jen si to ještě nechce přiznat."

 ,,Pochybuju. A ani nejsem v Nebelvíru, takže si mě ani nevšimla." povzdychla si.

 ,,V Mrzimoru jsou ti nejmilejší lidé. Nějak to zařídíme." usmál se.

 Usmála se nad myšlenkou, že by spolu chodily. Že by se mohla dotýkat jejích blonďatých vlasů. Že by ji mohla políbit. Že by spolu žily a měly děti.

,,Díky."

Co na to říkáte? :D